9 C 250/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 26 702 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru dne , datum, na základě které byla žalované poskytnuta peněžitá částka ve výši 12 000 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná se zavázala krom poskytnuté jistiny úvěru zaplatit také úrok v pevné výši 609 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, úhradu za činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 160 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 22 302 Kč byla žalovaná povinna zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 6. 2024. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze jedinou splátku ve výši 1 600 Kč dne 21. 4. 2023. Ničeho dalšího na svůj dluh neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění své povinnosti výzvou ze dne 17. 7. 2025.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soudem bylo ve věci na den , datum, nařízeno ústní jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, pročež soud věc projednal v její nepřítomnosti.4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná byla povinna zaplatit krom dlužné jistiny úrok v pevné výši 609 Kč a poplatky v celkové výši 9 693 Kč. Celkem byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 302 Kč, přičemž náklady spotřebitelského úvěru představovaly částku ve výši 10 302 Kč.5. Právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni dopisem ze dne 2. 4. 2025, jak žalobkyně podložila oznámením a samotné postoupení, mimo jiné i pohledávky za žalovanou, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní a žalobkyní, a přílohami k této smlouvě, jakož i potvrzením o zaplacení kupní ceny.6. Ze žádosti o úvěr byly zjištěny údaje, které poskytla žalovaná o své osobě před poskytnutí úvěru právní předchůdkyni žalobkyně.7. Z předložené smlouvy o nájmu nebyly zjištěny žádné informace relevantní pro toto řízení.8. Z přehledu plateb k předmětné smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 1 600 Kč jako splátku dne 21. 4. 2023.9. Žalobkyně soudu předložila výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 7. 2025, podpořenou podacím lístkem zásilky. I přes výzvu, žalovaná ničeho dalšího neuhradila.10. Z předložených výpisů z účtu žalované, které žalobkyně doložila na výzvu soudu, bylo zjištěno, že žalovaná je příjemcem dávek jednoho z pilířů systému sociálního zabezpečení. Dále bylo zjištěno, že zůstatky na účtu se pohybují v desítkách korun českých, kdy v některých obdobích, např. 1. 2. 2023 – 28. 2. 2023 dosahují záporné hodnoty.11. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávka právní předchůdkyně byla smlouvou ze dne , datum, postoupena žalobkyni. Tuto smlouvu však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.12. Žalovaná obdržela peněžitou částku ve výši 12 000 Kč, kdy se zavázala ve 14 měsíčních splátkách zaplatit částku ve výši 22 302 Kč, tedy přibližně 186 % poskytnuté částky. Výše úroku ve spojení s výší jednotlivých poplatků, které v součtu představují částku 9 693 Kč, s úrokem pak částku ve výši 10 302 Kč, pak nepředstavují nic jiného než tzv. skrytý úrok, kdy smluvní ujednání, coby části právního jednání je nutno vykládat podle jejich obsahu, jak stanoví § 555 odst. 1 o. z. Ve smyslu § 1813 odst. 1 se tak jedná rovněž o zneužívající ujednání. V tomto případě se jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018). Soud také shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o. z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o. z.13. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležité spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona. Žalobkyně pak soudu přeložila výpisy z účtu, ze kterých bylo zjištěno, že zůstatek na účtu žalované se pohybuje v desítkách korun, ba dokonce i v záporných hodnotách, kdy žalovaná v tom případě jistě nebyla schopna splácet úvěr po 1 593 Kč. Dále žalobkyně předložila žalované smlouvu o nájmu, uzavřenou mezi pronajímatelem a žalovanou, coby nájemcem, kde zcela absentuje podstatná náležitosti smlouvy o nájmu dle § 2201 o. z., a to nájemné. Vzhledem ke zmíněnému, soud uzavřel, že jistě existují a existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované, coby spotřebitele, úvěr splácet. Soud tak shledal i z tohoto důvodu smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona, a to i bez návrhu.14. Nárok žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení, neboť zde nebyl a není platný závazek dle § 2993 odst. 1 o. z. Žalovaná na svůj dluh již plnila, a to částkou ve výši 1 600 Kč, kdy žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni částku představující rozdíl mezi poskytnutými plněními, tedy rozdíl mezi částkou 12 000 Kč a částkou 1 600 Kč, tedy částku ve výši 10 400 Kč.15. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se přitom projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a z komentářové literatury vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy až pokud by se dostala žalovaná, coby dlužník do prodlení se zaplacením částky ve lhůtě určené soudem výrokem I.16. V posuzované věci byla žalovaná nečinná. Netvrdila a neprokázala, jaké jsou její možnosti vrácení poskytnuté jistiny. Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Úrok z prodlení z přisouzené částky nebyl přiznán z výše zmíněného důvodu. Soud tedy žalobu zčásti výrokem II. zamítl.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalované (ve výroku II.) převýšil procesní úspěch žalobkyně (ve výroku I.). Žalované žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.18. Vzhledem k tomu, že jednak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, jednak úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně, stanovil soud povinnost žalobkyni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 262 Kč, dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.19. V případě splnění povinnosti uložené výrokem III. a IV., postupoval soud rovněž dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.