4 C 27/2026-53 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 735 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem a poplatky v částce 4 480 Kč splatit ve 40 týdenních splátkách po 287 Kč. Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku 1 500 Kč. Žalobkyně požaduje částku 9 980 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 9 635,08 Kč a zákonné úroky z prodlení.2. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem a poplatky v částce 9 600 Kč splatit ve 40 týdenních splátkách po 615 Kč. Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku 1 845 Kč. Žalobkyně požaduje částku 23 108,21 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 13 108,21 Kč a zákonné úroky z prodlení.3. Podáním ze dne 10. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu částky 22 755 Kč s příslušenstvím (smlouva č. , hodnota, ) s odůvodněním, že tuto smlouvu nedohledala. Soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.4. K ústnímu jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne 20. 2. 2026. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.5. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši 4 480 Kč, celkem tedy zaplatit částku 11 480 Kč. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem částku 1 500 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne 7. 10. 2025.6. Soud se předně zabýval listinou označenou jako „smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku 7 000 Kč a zavázal se zaplatit věřiteli úrok a poplatky v částce 4 480 Kč. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří 64 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, č.j. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.7. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši 7 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku již zaplatil částku 1 500 Kč, zbývá mu tedy doplatit částku 5 500 Kč. Soud proto výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení, ale až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které dle předloženého podacího lístku věřitel odeslal dne 1. 2. 2021 a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne 4. 2. 2021 a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem 16. 2. 2021, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).8. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem III. zamítl, neboť jakékoli další úroky a poplatky nemají oporu v platné smlouvě.9. Na náklady řízení se vztahuje § 142 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). Žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. a ve zbývajícím rozsahu byla převážně procesně neúspěšná, stíhala by ji proto povinnost platit žalovanému náklady řízení. Vzhledem však k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.10. Výrokem V. soud vrátil žalobkyni duplicitně zaplacený soudní poplatek v částce 1 310 Kč (žalobkyně omylem zaplatila 2 x 1 310 Kč) postupem dle 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.11. Výrokem VI. soud žalobkyni vrátil část soudního poplatku v důsledku částečného zpětvzetí žaloby (z částky 1 310 částku 310 Kč) postupem dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.