4 C 340/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 350 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 29 000 Kč se současným závazkem splatit tuto částku společně s poplatkem ve výši 35 497 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 3 072 Kč. S účinností ke dni , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný doposud uhradil žalobkyni částku 2 500 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu bezdůvodného obohacení v částce 26 500 Kč společně s úroky z prodlení v kapitalizované výši 662,50 Kč a dále od , datum, do zaplacení jdoucí. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 49 000 Kč se současným závazkem splatit tuto částku společně s poplatkem ve výši 61 652 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč. S účinností ke dni , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný doposud uhradil žalobkyni částku 40 150 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu bezdůvodného obohacení v částce 8 850 Kč společně s úroky z prodlení v kapitalizované výši 870,25 Kč a dále od , datum, do zaplacení jdoucí.K ústnímu jednání dne , datum, se žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne 20. 11. 2025. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného § 101 odst. 3 o.s.ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 29 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši 35 497 Kč, celkem tedy 64 497 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 3 072 Kč. Z tvrzení žalobkyně a z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy celkem částku 2 500 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 49 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši 58 943 Kč, celkem tedy 107 943 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč. Z tvrzení žalobkyně a z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy celkem částku 40 150 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listin označených jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že tato právní jednání je nutno hodnotit jako absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) v prvém případě částku 29 000 Kč a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce 35 497 Kč, a v druhém případě obdržel částku 49 000 Kč a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce 58 943 Kč. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto v souhrnu společně s úrokem představují přes 120 % půjčené jistiny. Jakékoli poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobkyní odkupovaných pohledávek. Názor Krajského soudu v Plzni na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky, poplatky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích a poplatcích (žalovaný jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu).S ohledem na neplatnost smluv o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši celkem 78 000 Kč (29 000 Kč a 49 000 Kč) představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě však žalovaný žalobkyni na obě pohledávky zaplatil již celkem částku 42 650 Kč, zbývá mu tedy doplatit částku 35 350 Kč, jak žalobkyně správně požaduje. Žalobkyně má dále nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky, ovšem až od realizace výzvy k plnění. V dané věci je možno za výzvu k plnění považovat oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou dle podacího lístku věřitel odeslal dne , datum, . Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, , věřitel poskytl žalovanému lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, dnem , datum, se tedy žalovaný ocitl v prodlení, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbývajícím rozsahu (co do části úroků z prodlení) byl nárok žalobkyně zamítnut, neboť nemá oporu v platné smlouvě.Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 3 o.s.ř.. Žalobkyně měla vzhledem k předmětu sporu neúspěch pouze v nepatrné části, má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují odměnu za 2 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 po 500 Kč (tj. 1 000 Kč), za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 v částce 700 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH ve výši 420 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a soudní poplatek ve výši 1 414 Kč, celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 3 834 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a částka nepřesahuje 50 000 Kč. Náklady řízení zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Výrokem IV. soud uložil žalovanému zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce 354 Kč dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce 1 414 Kč z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti soudnímu poplatku z návrhu nikoli formulářového (1 768 Kč) činí 354 Kč.