4 C 42/2026-28 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil věcné břemeno ve prospěch žalovaného specifikované ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že žalovaný (syn žalobkyně) na podkladě darovací smlouvy o darování nemovitosti s věcným břemenem ve prospěch dárce uzavřené dne , datum, daroval žalobkyni pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, se současným zřízením věcného břemene doživotního užívání pozemku v jeho prospěch. Žalovaný však věcné břemeno nikdy nevyužíval, nehradil náklady na zachování a údržbu pozemku, po dobu cca 25 let je nekontaktní. Žalobkyně má za to, že z důvodu existence hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci ve vlastnictví žalobkyně a výhodou oprávněné osoby - žalovaného jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene. Žalobkyně navrhla zrušení věcného břemene bez náhrady, neboť toto bylo zřízeno bezplatně a s ohledem na to, že není více než 25 let využíváno, by přiznání náhrady bylo rozporné s dobrými mravy. Žalobkyně dále namítla promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne , datum, se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne 13. 3. 2026. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř..Z darovací smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou bylo zjištěno, že žalovaný daroval pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, žalobkyni a současně bylo pro jeho osobu zřízeno věcné břemeno doživotního užívání tohoto pozemku. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaného k předmětného pozemku bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni , datum, . Z účastnické výpovědi žalobkyně a ze svědecké výpovědi , jméno FO, (manžela žalobkyně) má soud za prokázané, že žalovaný od darování předmětného pozemku žalobkyni tento pozemek neužíval, nenavštěvoval, v r. , Anonymizováno, odcestoval na , Anonymizováno, , žalobkyně ani svědek o něm nemají po dobu delší 10 let vůbec žádné zprávy, neví, kde se aktuálně zdržuje.Vzhledem k uzavření darovací smlouvy se zřízením věcného břemene dne , datum, je s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 o.z. na věc nutno aplikovat zákon č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník).Dle § 109 z.č. 40/1964 Sb. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu 10 let vykonáváno.Dle § 151p odst. 3 věty prvé z.č. 40/1964 Sb. vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje.Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 346/2006 nastanou-li změny uvedené v § 151p odst. 3 ObčZ, a k takovým změnám patří i promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení, lze žádat soud, aby věcné břemeno zrušil.Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právo žalovaného odpovídající věcnému břemeni doživotního užívání pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, je promlčeno, neboť nebylo žalovaným vykonáváno po dobu delší 10 let. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dospěl soud dále k závěru, že v daném případě došlo ke změně poměrů v důsledku promlčení práva žalovaného z věcného břemene. Za situace, kdy žalovaný právo odpovídající věcnému břemeni nevykonává dokonce po dobu přesahující 25 let, lze konstatovat vznik hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou žalovaného, neboť žalovaný pozemek evidentně užívat nechce a nepotřebuje a žalobkyně tento na své náklady udržuje, přičemž jí ani nepřináší žádný užitek a nemůže s ním disponovat jako s pozemkem právně „volným“. S ohledem na promlčení práva z věcného břemene není na místě přiznání náhrady za zrušené věcné břemeno, když samotný institut promlčení zakládá k námitce nemožnost výkonu práva bez dalšího. Současně lze konstatovat, že s ohledem na to, že žalovaný pozemek nikdy neužíval a tedy zrušením věcného břemene nepocítí ani žádnou faktickou újmu, navíc bylo věcné břemeno zřízeno bezplatně, bylo by přiznání náhrady za zrušení věcného břemene také v rozporu s dobrými mravy.Ze všech shora popsaných důvodů soud žalobě vyhověl a věcné břemeno užívání pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, ve prospěch žalovaného výrokem I. zrušil.O nákladech řízení soud rozhodl na podkladě § 143 o.s.ř. tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal, neboť žalovaný, který neměl ve věci úspěch, svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalovaný pouze nevyužíval svého práva, což vedlo k jeho promlčení. Žalobkyně není se žalovaným v žádném kontaktu, tedy jej ani nevyzývala k dohodě o zrušení věcného břemene či k jakékoli další součinnosti. Žalovanému v tomto sporu žádné náklady nevznikly, nemohly mu proto být přiznány.