5 C 25/2026-48 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 93 590,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 22. 1. 2025 do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce , právnická osoba, ., uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo , hodnota, dne , datum, , na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 78 000 Kč dne , datum, . Úvěr měl být splacen ve 48 pravidelných měsíčních splátkách, konečná splatnost nastala 17. 6. 2028. Smluvní strany sjednaly úrok ve výši 78,08 % ročně, který měl běžet od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně se ovšem rozhodla, že smluvní úrok bude požadovat od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, to je do 21. 1. 2025 v kapitalizované výši 37 042,01 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však uhradil na poskytnuté částce toliko 21 452 Kč. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, , na základě níž pohledávka byla postoupena na žalobkyni.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne 23. 2. 2026. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu, jakož i oznámení o postoupení pohledávek datovaného , datum, . Z těchto listin vzala za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dne , datum, smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v příloze dané smlouvy označené jako seznam, byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 30. 9. 2025 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak podpořeno obsahem oznámení.4. Z předložené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi původní věřitelem, , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 78 000 Kč, při sjednané zápůjční úrokové sazbě 78,08 % ročně, jež byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se zavázal celkovou částku ve výši 256 032 Kč uhradit v pravidelných 48měsíčních splátkách po 5 334 Kč splatných nejpozději do 17. dne každého kalendářního měsíce. RPSN činila 113,06 %. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a to , datum, . Ze zprávy , právnická osoba, ., datované 9. 2. 2026 bylo prokázáno, že majitelem uvedeného účtu byl žalovaný, když na tento účet , datum, byla poukázána částka 78 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Tato zpráva koresponduje s dokladem o vyplacení úvěru (listinný důkaz na č. l. 14 spisu). Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle uvedené smlouvy včas a řádně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, dále pro případ, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, zavázal se k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to za každou splátku v prodlení. Součástí úvěrové smlouvy byl rovněž splátkový kalendář.5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatné právní jednání a to jako celek pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele a tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě ve výši 78,08 % ročně, jež byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru tak svojí výší je zcela nemravná, tedy úrok představuje znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z., smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Na této skutečnosti nemění nic to, že žalobkyně se rozhodla smluvní úrok požadovat pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, a to v kapitalizované výši 37 042,01 Kč.6. Vzhledem k výše uvedenému závěru, kdy smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, soud vztah účastníků posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Jak bylo již výše prokázáno, na účet žalovaného byla , datum, poukázána stran právního předchůdce žalobkyně částka 78 000 Kč. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována, vzal soud za zjištěné, že žalovaný na této částce dosud zaplatil 21 452 Kč. Zbývá proto zaplatit 56 548 Kč, když tato částka představuje, oč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dle § 2993 o. z. pak žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila, aniž tu byl platný závazek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalovanému ve výzvě datované 30. 9. 2025, jež byla dána k poštovní přepravě 2. 10. 2025 a ve světle § 573 o. z. se dostala dne 7. 10. 2025 do dispoziční sféry žalovaného. Dle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, to znamená do 10. 10. 2025, pokud neplnil, dnem 11. 10. 2025 se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá jej povinnost též k úhradě úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení k uvedenému datu činila 11,50 % ročně dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl ve výroku vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak zřejmé z výroku II. daného rozsudku.7. Soud sice k důkazu provedl hodnocení klienta, výpis z nebankovního registru, potvrzení, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 30. 9. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou i potvrzením o podání zásilky. Žalobkyně měla úspěch co do 56 % předmětu sporu, neúspěch co do 44 % předmětu sporu, má proto právo na 12 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 744 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 4 860 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále jen AT), a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši 3 345,30 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 23 019,30 Kč, když 12 % představuje částku 2 762,32 Kč.9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 3 744 Kč, ale soud k jejímu návrhu el