5 C 5/2026-33 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 12 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce , právnická osoba, , uzavřel s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru , datum, . Předmětem žalobou uplatněné částky je pohledávka ve výši 12 290 Kč, která je tvořena jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvním úrokem, který v době zesplatnění činil 1 840 Kč a smluvní pokutou ve výši 450 Kč ke dni , datum, . Původní věřitel poskytl úvěr žalovanému prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil , datum, převodem z účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou , datum, .2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 50m o. s. ř. dne , datum, . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího dodatku, jakož i seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne , datum, , na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Uvedené bylo podpořeno obsahem oznámení.4. Z předložené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi původním věřitelem, , právnická osoba, , a žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši jistiny úvěru 10 000 Kč při zápůjční úrokové sazbě 223,87 % ročně, když tato úroková sazba byla pevná ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti. Délka splatnosti činila 30 dnů, čemuž odpovídal úrok v celkové výši 2 300 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle uvedené smlouvy včas a řádně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Uvedená smlouva o úvěru pak byla doplněna dodatkem č. , hodnota, uzavřeným dne , datum, , kterým byla prodloužena splatnost do , datum, , snížena úroková sazba na 83,95 % ročně, čemuž odpovídal úrok 1 840 Kč, RPSN činila 441,80 %, když za tuto změnu smlouvy věřitel požadoval poplatek ve výši 2 300 Kč. Uvedené vzal soud za prokázané z obsahu dodatku. Z předloženého výpisu z účtu bylo prokázáno, že , datum, na účet č. , č. účtu, byla poukázána platba ve výši 10 000 Kč, když majitelem tohoto úču byl a je žalovaný, jak bylo podpořeno zprávou , Anonymizováno, dne , datum, . Tato platba byla poukázána pod VS , var. symbol, , nikoli pod VS , var. symbol, , jak bylo uvedeno zřejmě mylně v žalobních tvrzeních a jak podloženo opět obsahem zprávy banky, která uvedla, že pod VS , var. symbol, žádná částka ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného nebyla připsána. Žalovaný nesporoval obdržení platby ve výši 10 000 Kč.5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru ve znění jejího dodatku je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele, tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná finálně v dodatku číslo , hodnota, . k úvěrové smlouvě ve výši 83,95 % ročně mnohonásobně převyšuje úrokové sazby obvyklé. Jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 83,95 % ročně, a byl sjednán jako pevný po dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, když nelze odhlédnout od té skutečnosti, že dodatkem byl sice úrok snížen, avšak poplatek za změnu smlouvy činil 2 300 Kč, představující 23 % poskytnuté částky. Těmito poplatky právní předchůdce žalobkyně prakticky neúměrně navyšoval částku, kterou by měl žalovaný uhradit.6. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal smlouvu o úvěru ve znění dodatku za neplatné právní jednání, a proto vztah účastníků posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Jak bylo již výše prokázáno, na účet žalovaného byl v září 2024 připsána částka 10 000 Kč. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na uvedené částce cokoliv žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci uhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč, neboť tato představuje to, oč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dle § 2993 o. z., tak žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila, aniž by tu byl platný závazek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalovanému ve výzvě datované , datum, , která byla dána k poštovní přepravě , datum, , jak doloženo podacím lístkem. Z obsahu výzvy je zřejmé, že mělo být plněno do třech dnů, to znamená do , datum, , neboť uvedená výzva se dostala do dispoziční sféry adresáta , datum, v souladu § 573 o. z. Pokud žalovaný do , datum, neplnil, dnem následujícím, to je dnem , datum, se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost dle § 1968, § 1970 o. z. k úhradě též úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když částka 2 290 Kč je tvořena součtem úroku ve výši 1 840 Kč a smluvní pokuty ve výši 450 Kč. Ujednání o smluvních pokutách jsou i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, to je dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Dohoda o smluvní pokutě proto nebyla soudem shledána platnou, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Žalobkyně měla úspěch co do 78 % předmětu sporu, neúsp