8 C 104/2026-69 – Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně (ještě pod tehdejší firmou , Jméno žalobkyně B, .) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 163 958,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 81 538,38 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení a dále částku smluvní pokuty ve výši 3 830,56 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 22 200 Kč s možností postupného čerpání, když žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím v pravidelných denních splátkách s tím, že první splátka byla splatnou dne 23. 12. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 12. 2026. Žalovanému byl žalobkyní na jeho bankovní účet vyplacen bezhotovostně v celkovém období od 23. 11. 2024 do 28. 6. 2025 úvěr v částce 81 500 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni za zvolenou službu „, Anonymizováno, “ poplatek ve výši 446,56 Kč a za službu „, Anonymizováno, “ poplatek ve výši 1 155 Kč a dále poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, vypověděla žalobkyně uzavřenou smlouvu, o čemž byl žalovaný informován e-mailem ze dne 14. 10. 2025. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 15. 10. 2025. Žalovaný tedy má dle žalobkyně dlužit jistinu ve výši 79 999,24 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 981,09 Kč, smluvní úrok ve výši 82 419,79 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 106,15 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 451,90 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru tak kromě nároku na úhradu celkové částky ve výši 163 958,17 Kč měl žalobkyni vzniknout i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z celkové částky 81 538,38 Kč (79 999,24 Kč + 981,09 Kč + 106,15 Kč + 451,90 Kč) za období od 15. 10. 2025 do zaplacení a nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, když žalobkyně uplatnila vůči žalovanému tuto smluvní pokutu za období od 16. 7. 2025 do 14. 10. 2025 v celkové výši 3 830,56 Kč. Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.2. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení nijak nevyjádřil.3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, půjčka“ č. , hodnota, , uzavřené distančním způsobem (tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran) dne , datum, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, mezi žalobkyní (jako , Jméno žalobkyně B, .) jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným a dlužníkem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 22 200 Kč (schválený kreditní rámec), který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán datem 16. 4. 2026. Úroková sazba (pevná – denní úrok) byla sjednána ve výši 1,066 %. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila při čerpání celého kreditního rámce 2140,83 %. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr vrátit společně se sjednanými zvolenými poplatky a příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, který měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce, s poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dnů, který byl splatným 29. den následující po dni, za který byl tento poplatek vypočten, a to společně s denní splátkou, a s poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše, který měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce. Poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných poplatků a smluvního úrokového navýšení měly být spláceny v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, které byly společně s Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, s Informacemi pro spotřebitele, se Souhlasem se zpracováním osobních údajů a s Předpisem denních splátek, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy, nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu bylo čl. VIII. odst. 1 úvěrové smlouvy sjednáno mj. oprávnění věřitele požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, až do zaplacení.5. Předloženým přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli pak žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla na bankovní účet č. , č. účtu, , specifikovaný v úvěrové smlouvě jako účet žalovaného, ve dnech 23. 11. 2024 až 28. 6. 2025 postupně úvěr v celkové částce 81 500 Kč.6. Z dopisu ze dne 14. 10. 2025, zaslaného na elektronickou adresu , e-mail, , uvedenou k osobě žalovaného v úvěrové smlouvě ze dne , datum, , žalobkyně doložila, že v souladu se sjednaným oprávněním vypověděla předmětnou smlouvu s okamžitou platností s odůvodněním, že žalovaný ani navzdory předchozímu upozornění neuhradil závazky po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená splátka byla 91 dnů po splatnosti. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 169 223,73 Kč. K zaplacení dlužné částky pak byl vyzýván i předžalobní výzvou, vyhotovenou právní zástupkyní žalobkyně, která byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána dne 30. 1. 2026, jak bylo v řízení rovněž prokázáno.7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru, když již jen s ohledem na žalobkyní jednostranně stanovenou pevnou výši denního úroku z úvěru (1,066 %, tj. 389,09 % ročně!) dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, žalovaný samotný text smlouvy nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou