8 C 11/2026-67 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 108 652,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 54 052,03 Kč od , datum, do zaplacení a dále částku smluvní pokuty ve výši 4 840,05 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 72 200 Kč s možností postupného čerpání, když žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím v pravidelných denních splátkách s tím, že první splátka byla splatnou dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalovanému byl žalobkyní na bankovní účet postupně vyplacen bezhotovostně úvěr v celkové částce 49 581 Kč. Žalovaný se při sjednávání smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni za zvolenou službu „Klidné spaní“ poplatek ve výši 362,34 Kč a za zvolenou službu „Presto“ poplatek ve výši 3 960 Kč a dále se zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, vypověděla žalobkyně uzavřenou smlouvu, o čemž byl žalovaný informován e-mailem ze dne , datum, . Žalovaný se tak měl prokazatelně dostat do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný tak má dle žalobkyně dlužit celkovou částku ve výši 108 652,14 Kč, sestávající z jistiny ve výši 49 410,71 Kč, z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 905,80 Kč, ze smluvního úroku ve výši 54 600,11 Kč, z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 95,16 Kč a z poplatku za službu „Presto“ ve výši 3 640,36 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru tak kromě nároku na úhradu uvedené celkové částky měl žalobkyni vzniknout i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z celkové částky 54 052,03 Kč (49 410,71 Kč + 905,80 Kč + 95,16 Kč + 3 640,36 Kč) a nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, když žalobkyně uplatnila vůči žalovanému tuto smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, v celkové výši 4 840,05 Kč.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení namítl absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, neboť žalobkyně porušila svoji zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato neplatnost je dále způsobena rozporem některých klíčových smluvních ujednání (RPSN, sjednané sankce) s dobrými mravy, když žalovaný dále za spornou považoval i samotnou skutečnost, jestli úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena, jelikož s ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaný vůbec uzavřel a v jakém textovém znění, tedy zda vyslovil souhlas právě s textem předmětné smlouvy. Nicméně žalovaný potvrdil, že od žalobkyně na úvěr převzal celkovou částku ve výši 49 581,66 Kč a uhradil celkovou částku ve výši 23 771,27 Kč, což považuje mezi účastníky za nesporné, když tyto skutečnosti současně doložil předloženými kopiemi výpisů z účtu. Současně pak požádal soud o to, aby rozdílovou částku ve výši 25 810,39 Kč bez jakéhokoliv příslušenství, na niž žalobkyni vznikl nárok z titulu bezdůvodného obohacení, mohl vrátit v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, neboť v jeho možnostech v tuto chvíli není hradit splátku vyšší.3. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, , uzavřené distančním způsobem (tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran) dne , datum, prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz mezi žalobkyní jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným a dlužníkem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 72 200 Kč (schválený kreditní rámec), který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán datem , datum, . Úroková sazba (pevná – denní úrok) byla sjednána ve výši 0,983 %. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila při čerpání celého kreditního rámce 1632,20 %. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr vrátit společně se sjednanými zvolenými poplatky a příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, který měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce, s poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek až o 60 dnů a s poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč měsíčně za expresní vyplacení každé tranše, který měl být rovněž splácen rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce. Poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných poplatků a smluvního úrokového navýšení měly být spláceny v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, které byly společně s Informacemi pro spotřebitele, s Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, se Souhlasem se zpracováním osobních údajů a s Předpisem denních splátek nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu bylo čl. VIII. odst. 1 úvěrové smlouvy sjednáno mj. oprávnění věřitele požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, až do zaplacení.4. Předloženým přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli pak žalobkyně v řízení prokázala postupné poskytnutí úvěrových prostředků žalovanému v celkovém období od , datum, do , datum, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, , specifikovaný v úvěrové smlouvě jako účet žalovaného, pod variabilním symbolem, jímž bylo číslo uzavřené smlouvy.5. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , zaslaného na elektronickou adresu , e-mail, , uvedenou v úvěrové smlouvě ze dne , datum, , žalobkyně doložila, že v souladu se sjednaným oprávněním vypověděla předmětnou smlouvu s okamžitou platností s odůvodněním, že žalovaný ani navzdory předchozímu upozornění neuhradil závazky po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená splátka byla 91 dní po splatnosti. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 113 492,19 Kč.6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru, když již jen s ohledem na žalobkyní jednostranně stanovenou pevnou výši denního úroku z úvěru (0,983 %, tj. 358,80 % ročně!) dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne , datum, a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, žalovaný samotný text smlouvy nemohl nijak ovlivnit. Právním následk