8 C 97/2026-31 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 22 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala věřitelem žalované pohledávky, která vůči žalovanému původně vznikla společnosti , právnická osoba, , jež měla vést se žalovaným jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a poskytnout žalovanému postupně v období od , datum, do , datum, bankovním převodem celkovou částku ve výši 22 350 Kč. Žalobkyně však podanou žalobou požadovala přiznání této částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původní věřitelkou a žalovaným sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když nedošlo k uzavření smlouvy ohledně poskytnutí předmětné částky. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkovou částku ve výši 22 350 Kč, když ke dni podání žalobního návrhu na svůj závazek nezaplatil žádnou částku.Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení nijak nevyjádřil.K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno do jeho datové schránky již dne , datum, . V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.Žalobkyně v řízení předloženými výpisy z běžného účtu prokázala skutečnost, že její výše uvedenou právní předchůdkyní byly poukazovány žalovanému pod variabilním symbolem , var. symbol, na bankovní účet č. , č. účtu, postupně jednotlivé finanční částky, a to konkrétně dne , datum, částka 10 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 850 Kč, dne , datum, částka 500 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč a dne , datum, částka 1 000 Kč. Celkem tedy byla tímto způsobem žalovanému poukázána částka ve výši 22 350 Kč. K jejímu poskytnutí došlo i přesto, že soudu nebyl doložen vznik příslušného smluvního vztahu. V řízení přitom nebylo relevantním způsobem žalovaným tvrzeno a prokázáno, že by tuto částku vrátil, ačkoliv k tomu byl vyzýván oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne , datum, . V řízení pak byla předloženými listinami prokázána aktivní legitimace stávající žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena předchozím věřitelem společností , právnická osoba, předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení se seznamem postoupených pohledávek.Podle § 2993 občanského zákoníku (dále jen o. z.) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.Předloženými listinnými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta celková částka 22 350 Kč, ať již k uzavření úvěrové smlouvy fakticky došlo či nikoliv. Bez ohledu na to, zda lze nárok na zaplacení této částky právně posoudit jako nárok na splnění smluvní povinnosti nebo na vrácení částky bezdůvodného obohacení, je třeba dospět k závěru o tom, že žaloba byla v daném případě podána důvodně, neboť žalovanému byla postupně poskytnuta uvedená částka, kterou k výzvě věřitele ani zčásti nevrátil. Došlo-li skutečně k poskytnutí žalované jistiny bez platného právního důvodu, je nutné uplatněný nárok žalobkyně po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení.Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil žalobkyni či její právní předchůdkyni poskytnutou částku, bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 22 350 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, jelikož v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. Za tuto výzvu lze v daném případě považovat předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, , jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, jak bylo v řízení prokázáno předloženou kopií podacího lístku. V této výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů od jejího doručení. Žalobkyně přitom požadovala přiznání zákonného příslušenství až ode dne , datum, . Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od , datum, . Pro zaplacení byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 618 Kč, sestávajících z již zaplaceného soudního poplatku ve výši 894 Kč a z nedoplatku soudního poplatku ve výši 224 Kč, ukládaného žalobkyni k úhradě současně výrokem III. tohoto rozsudku, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 1 200 Kč (3 x 400 Kč) a ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) uvedené vyhlášky. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po , datum, , jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu zdejšího soudu, vedeného pod sp. zn. 9 C 288/2024 apod., a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.V posuzovaném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni jakožto navrhovatelku stíhá povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 224 Kč podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 894 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 118 Kč. Žalobkyni tedy zbývá doplatit rozdílovou částku ve výši 224 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.