10 C 193/2021-26 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3.168.868,78 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 9. 10. 2008 [číslo], včetně dodatku [číslo] ze dne 20. 2. 2020 Touto smlouvou žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 5.800.000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě anuitních splátek. Výše dluhu ke dni 25. 7. 2021 činí 3.371.060,61 Kč, z toho jistina 3.168.868,78 Kč, úrok 103.135,76 Kč, úrok z prodlení 96.956,07 Kč a poplatky 2.100 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Protože se žalovaní ve věci nevyjádřili, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují: A) Smlouvou o hypotečním úvěru (dále jen„ Smlouva“) ze dne 9. 10. 2008 [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru za účelem nákupu nemovitosti. Žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 5.800.000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě anuitních splátek, včetně smluvního úroku. Nedílnou součástí Smlouvy jsou i přiložené Obchodní podmínky, Sazebník a Oznámení ke Smlouvě ze dne 16. 10. 2008, 15. 8. 2013, 18. 6. 2018, 17. 10. 2017, 28. 11. 2017. Úvěr byl v souladu s dispozicemi žalovaného poskytnut (dočerpán) dne 15. 10. 2008, jak prokazuje příkaz k čerpání úvěru a výpis z účtu pro čerpání. Bezprostředně po dočerpání úvěru žalobkyně zaslala žalovanému [příjmení] ke Smlouvě ze dne 16. 10. 2008, na jehož základě měl žalovaný provádět pravidelné měsíční anuitní splátky, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen nejpozději do 21 let od první splátky po dočerpání Úvěru. V čl. III bod 1 Smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 5,39 % ročně, platná do 25. 9. 2013. Tato úroková sazba byla změněna Oznámením žalobkyně ke Smlouvě ze dne 15. 8. 2013, 18. 6. 2018, tudíž její výše ke dni sepsání této žaloby činí 2,69 % ročně. Výpisem z účtu pro splácení, který poskytuje úplný přehled o veškerých došlých platbách a jejich následném rozúčtování na jednotlivé účetní položky, jakož i přehledem všech dosavadních nezaplacených částek a obratovou historií úvěru má soud za prokázané, že nejstarší splátka, jež nebyla řádně a včas zaplacena, byla splatná ke dni 28. 5. 2020. Výzvami ze dne 5. 3. 2019, 5. 8. 2019 a 2. 9. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. B) Vzhledem k tomu, že žalovaný přes zaslané výzvy neplatil svůj splatný dluh ani neobnovil řádné splácení úvěru, žalobkyně v souladu se Smlouvou uplatnila své právo a žalované dopisem ze dne 16. 6. 2021 vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu, čímž se i dosud nesplatná část dluhu stala zcela splatnou. C) Předžalobní upomínkou ze dne 14. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby. D) Stavem pohledávky k 25. 7. 2021 má soud za prokázané, že výše splatného dluhu ke dni 25. 7. 2021 včetně činí 3.371.060,61 Kč, z toho jistina 3.168.868,78 Kč, úrok 103.135,76 Kč, úrok z prodlení 96.956,07 Kč a poplatky 2.100 Kč. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 9. 10. 2008, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s obchodním zákoníkem č. 517/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 5.800.000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně úroku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 159.044 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 158.444 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.