10 C 42/2020-73 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou ze dne 6. 3. 2020 se žalobce domáhal jednak určení existence smluvního vztahu o obsahu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku, jednak uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli jednání, které by mělo za následek zamezení nerušeného odběru v souladu se smlouvou. Tvrdil, že se žalovaným uzavřeli v prosinci roku 2011 ústní dohodu o odběru vody ze studny nacházející se na pozemku žalovaného do nemovitosti žalobce, přičemž obsah této dohody je dostatečně určitelný z pozdějších souvisejících úkonů a praxe stran. V souladu se závazkem podal žalobce žádost u příslušného úřadu, načež bylo dne 21. 12. 2011 [stát. instituce] vydáno rozhodnutí o povolení k nakládání s podzemními vodami – odběr vody ze studny pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Odběr vody probíhal dle dohody až do dne 4. 2. 2020, kdy došlo bez předchozího upozornění k přerušení přívodu vody do nemovitosti, následkem čehož se 6 osob v nemovitosti žalobce ocitlo zcela bez pitné i užitkové vody. K nápravě nedošlo ani po několika výzvách žalobce ke zjednání nápravy, přičemž žalovaný svůj závazek z výše specifikované dohody popíral. Tato situace vyústila ve vydání předběžného opatření zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], na jehož základě byl odběr vody od 23. 2. 2020 obnoven. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobce má k dispozici i jiné zdroje vody než je voda ze studny patřící žalovanému i že žalobce čerpá větší množství vody, než má povoleno. Z rozhodnutí vydaného [stát. instituce] dne 21. 12. 2011 pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] o odběru vody (zejména z množství povoleného odběru vody) dále dovozoval, že bylo učiněno za účelem zásobování dvou bytů, s jejichž vybudováním v domě žalobce se v budoucnosti počítalo, obsahem dohody tedy nemohlo být zásobování celého domu žalobce. Žalovaný rovněž namítal, že žalobce rok 2019 zaplatil za vodu vyšší částku, než byla částka, která měla vyplývat z dohody účastníků a dále, že žalovaný se žalobcem osobně nejednal, a tudíž spolu nemohli uzavřít ústní dohodu. 3. Mezi účastníky byly nesporné následující právně významné skutečnosti. Žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec], jehož součástí je dům [adresa]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] (dříve p. [parcelní číslo]) v katastrálním území a obci [obec], na němž se nachází studna. [stát. instituce] vydal dne 21. 12. 2011 na žádost žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] rozhodnutí o povolení k nakládání s podzemními vodami – odběr vody ze studny na pozemku žalovaného, platné do 31. 12. 2029 s tím, že odběr vody zde byl specifikován následovně: a) průměrný povolený odběr 0,01 l/s, b) maximální povolený odběr 0,011 l/s, c) maximální měsíční povolený odběr 0,014 m3/měsíc, d) roční povolený odběr 0,230 m3/rok; žalovaný s tímto odběrem vody v uvedeném množství souhlasil. Od konce roku 2011 probíhal odběr vody ze studny na pozemku žalovaného, přičemž žalobce hradil čtvrtletní zálohy ve výši 1.500 Kč, respektive 2.000 Kč (od 1. 9. 2018), a to bezhotovostním převodem z účtu žalobce na účet žalovaného, když poslední platba proběhla 2. 12. 2019. Dne 4. 2. 2020 došlo k zamezení v odběru vody ze studny na pozemku žalovaného. Matka žalobce opakovaně vyzývala žalovaného ke sjednání nápravy a to výzvami ze dne 7. 2. 2020 a 13. 2. 2020. Poté, co bylo zdejším soudem dne 18. 2. 2020 vydáno pod č. j. [číslo jednací] předběžné opatření, jímž byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobci nerušený odběr vody ze studny na pozemku žalovaného, byl odběr opětovně umožněn. Do roku 2011 probíhalo zásobování vodou v domě žalobce ze studny, která se nachází na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], který je ve spoluvlastnictví účastníků řízení. 4. Z Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. [spisová značka] [číslo], bylo zjištěno, že na základě žádosti žalobce (žalovaný byl účastníkem řízení) bylo vydáno povolení k nakládání s podzemními vodami – odběr vody ze studny na p. [parcelní číslo] na parc. [číslo] v [katastrální uzemí], za účelem zásobování obyvatelstva o rozsahu specifikovaném výše, a to do 31. 12. 2029. 5. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že za žalobce, který je jejím synem dlouhodobě vyřizuje všechny záležitosti spojené s domem, kde též žije. Původně oba účastníci čerpali vodu ze společné vodárny za hlavní silnicí, po poruše potrubí a poté, co žalovaný vybudoval na svém pozemku studnu, že účastníci dohodli, že žalobce bude za peníze odebírat vodu ze studny žalovaného. S uvedeným odběrem vody se počítalo již při budování studny, o čemž svědčí mimo jiné rovnou vystavěná přípojka nacházející se na pozemku žalovaného. Tato dohoda byla řešena na stavebním úřadě, přesně v ní bylo stanoveno množství vody i do kdy má platit. Za vodu se platilo dle odebraného množství, které bylo zjištěno z měřících přístrojů; zálohy svědkyně v průběhu odebírání sama navyšovala, aby předešla nedoplatku. Odběr probíhal řadu let bez problémů. Poté, co žalobce zažaloval společnost žalovaného, která pro něj prováděla stavební dílo, došlo náhle v zimě k odpojení vody, což zapříčinilo obtížnou situaci pro 4 rodiny žijící v domě žalobce. Žalovaný ani přes opakované výzvy právního zástupce žalobce (učinění výzev bylo dále prokázáno dopisy z 7. 2. 2020 a z 13. 2. 2020) dodávku vody do vydání předběžného opatření neobnovil. Skutečnosti tvrzené svědkyní [příjmení] ohledně trvání dohody účastníků, jejího obsahu, způsobu placení za dodanou vodu i důvodu přerušení dodávky jsou potvrzovány úředním záznamem o podání vysvětlení svědkyní [příjmení] ze dne 21. 2. 2020. Tvrzení o odpojení vody žalovaným v přímé časové návaznosti na zaslání předžalobní upomínky v jiné věci byly potvrzeny e-mailem právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 3. 2. 2020, jehož přílohou byla předžalobní upomínka ze dne 31. 1. 2020, i e-mailem matky žalobce svému právnímu zástupci z následujícího dne 4. 2. 2020. 6. Z čestných prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2020, paní [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2020, pana [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2020, pana [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2020 a pana [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2020 bylo zjištěno, že po celou dobu nájmu uvedených osob jim byla podle jejich vědomostí voda dodávána ze studny na pozemku žalobce, neboť v domě není jiný zdroj vody. Toto bylo potvrzeno i úředním záznamem o podání vysvětlení panem [jméno] [příjmení] z 9. 2. 2020, z nějž zjištěna i problematická situace v domě žalobce po náhlém odpojení doby. 7. Z Vyúčtování vody a elektřiny za rok 2017 bylo zjištěno, že v této době byla za 1 m3 žalovaným účtována částka 36 Kč. Výše účtované částky za 1 m3 byla potvrzena ve Vyúčtování vody a elektřiny k 6. 3. 2013 za spotřebu 267 m3, Vyúčtováním vody k 6. 3. 2013 za spotřebu 269 m3 týkajícího se období let 2011 a částečně 2012 a Vyúčtováním vody a elektřiny za roky 2015 až 2017. Z e-mailu ze dne 11. 6. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný přeposlal matce žalobce vyúčtování za vodu za rok 2014. 8. Z Usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 23. 4. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že předběžným opatřením byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobci nerušený odběr vody ze studny na pozemku parc. [číslo] (dříve p. [parcelní číslo]) v katastrálním území a obci [obec] pro účely užívání domu žalobce [adresa] nacházejícího se na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. 9. Soud nevycházel z provedeného důkazu, a to vyúčtování vody a elektřiny za rok 2019, neboť přestože z této listiny vyplývá, že za rok 2019 vyúčtoval žalovaný za 1 m3 40 Kč (tedy částku vyšší než v předchozích letech), nezpochybňuje tato skutečnost sama o sobě, že se v roce 2011 účastníci dohodli na ceně 36 Kč za 1 m3. Nevycházel z dále uvedených důvodů ani z Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 4. 1. 2010, jímž žalovanému bylo uděleno povolení k nakládání s podzemními vodami ze studny na pozemku parc. [číslo] katastrální území Andělská Hora s průměrným povoleným odběrem 0,015l/s, maximálním povoleným odběrem 0,022l/s, maximálním měsíčním povoleným odběrem 0,028 tis.m3/měs. a ročním povoleným odběrem 0,46 tis. m3/rok, z něhož vyplývá, že pro objekt žalovaného se čtyřmi byty byl povolen odběr přesně dvojnásobný, než kolik byl povolen pro objekt žalobce. 10. Co se týče účastnické výpovědi žalovaného, soud jí částečně neuvěřil (např. v tvrzení, že se žalovaný měl domluvit na dodávání vody přímo s nájemníky, nikoli s majitelem domu) a částečně ji shledal vnitřně rozpornou, když například žalovaný tvrdil, že se s matkou žalobce se dohodli na dodávce vody z jeho studny pro dva byty v zamýšlené půdní vestavbě, zároveň se však měl domluvit s přímo s nájemníky na dodávce do čtyř bytů stávajících, kam vědomě po dobu 9 let vodu dodával, když celý dům neměl jiný zdroj vody. Ve své výpovědi nicméně uvedl, že cena za vodu uvedená v jednotlivých vyúčtováních byla stanovená d