13 C 17/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3.888 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná požádala o poskytnutí služeb Internet a O2TV u telefonního čísla [číslo] a byla jí dodána zařízení (Set-top-box a xDSL modem) se samoinstalačním balíčkem pro provoz uvedených služeb. Žalovaná následně nezaplatila faktury, kterými jí žalobkyně uvedené služby vyúčtovala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí služeb Internet a O2TV a byla jí 20.6.2017 dodána zařízení (Set-top-box a xDSL modem) se samoinstalačním balíčkem pro provoz uvedených služeb. Za tyto služby žalobkyně vystavila faktury specifikované v žalobě za období červen 2017 až prosinec 2017. V důsledku dlouhodobého neplacení dodaných služeb žalobkyně dne 20.12.2017 jejich poskytování ukončila a vystavila fakturu [číslo] se splatností 30.1.2018 na částku 2.623,50 Kč včetně DPH, která obsahuje souhrn zbývajících splátek za STB a modem, které by v případě nevypojení žalovaný hradil postupně v měsíčních splátkách. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po zaslání písemné upomínky ze dne 29.1.2018, zůstala neuhrazena částka celkem 3.888 Kč na neuhrazených službách třetích stran, na kupní ceně dodaných zařízení. Soud posoudil věc po právní stránce takto: Žalovaná byla jako poukázaná vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ust. § 2 písmeno n) zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek v části týkající se dlužných plateb za přístup do videotéky vyhověno. Podle ust. 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud dále k závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena kupní smlouva, na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit za objednané a dodané zařízení shora uvedené (tj. Set-top-box a xDSL modem), což však žalovaná neučinila ani po předžalobní výzvě k plnění. Soud proto podanému návrhu jako důvodnému i v této části uplatněného nároku vyhověl. Soud dále uložil žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení z uplatněných nároků s poukazem na ust. § 1970 o.z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.