13 C 284/2021-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě, nacházející se na adrese [adresa žalované], a to v celkové výši 46.406,50 Kč sestávající z neuhrazené elektřiny, smluvní pokuty a poplatku za přerušení distribuce. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud z jistil následující skutkový stav: Smlouvou ze dne 20.5.2019 označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa žalované], žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 39987 Kč za odběr elektřiny v období 19.6.2019 až 16.6.2020 (po odečtení uhrazených záloh), se splatností 8.7.2020, přílohou byl detailní rozpis vyúčtování. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tímto byla vyúčtována částka 512 Kč za odběr elektřiny za období 17.6.2020 až 12.11.2020, splatná 7.12. 2020. Žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č [číslo] částku 5000 Kč představující smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované, fakturou [číslo] částku 907,50 Kč na poplatku za přerušení distribuce elektřiny. Přes předžalobní výzvu, nebylo žalovanou ničeho zaplaceno. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu nu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Žalobkyni vzniklo právo požadovat platně sjednanou smluvní pokutu za podstatné porušení povinnosti žalovanou dle čl. 5 obchodních podmínek, podle § 2048 občanského zákoníku, tak i právo na úhradu poplatku za přerušení distribuce. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1857 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 500 Kč, dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1.7.2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29.3.2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29.5.2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků vyúčtované ceny elektřiny), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech, které se liší toliko doplněním číselných údajů o datu uzavření smlouvy, o výši dlužné částky, době splatnosti, fakturačního období. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.