14 C 356/2020-52 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětný byt“). Skutkově uváděl, že předmětný byt zakoupil v roce 2014 zčásti z vlastních prostředků a zčásti ze získaného úvěru. V předmětném bytě žil od počátku s žalovanou jako se svou družkou, avšak z důvodu častých a stupňujících rozporů se stalo společné soužití účastníků nadále nemožným. Jelikož se žalovaná přes výzvy žalobce z předmětného bytu neodstěhovala, odstěhoval se z něj žalobce koncem roku 2017 sám, nadále hradil veškeré náklady spojené s jeho užíváním. V roce 2018 probíhalo u zdejšího soudu první řízení o vyklizení předmětného bytu, které skončilo zastavením, neboť účastníci se v jeho průběhu dohodli, že žalovaná předmětný byt od žalobce odkoupí. K odkoupení předmětného bytu nakonec nedošlo, žalovaná přestala s žalobcem komunikovat, na zaslanou písemnou výzvu k vyklizení ze dne 2. 6. 2020 ž nereagovala. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že předmětný byt na vlastní náklady rekonstruovala a plně jej vybavila, od rodičů si za tímto účelem půjčila [číslo] EURO. Žalobce a žalovaná původně plánovali založení rodiny, soužití účastníků se však stalo konfliktním několikrát u nich zasahovala i policie. Žalovaná chtěla od žalobce předmětný byt odkoupit, avšak žalované banka neschválila hypotéku. V důsledku stresové zátěže se zdravotní stav žalované po psychické i fyzické stránce zhoršil, žalovaná v zaměstnání zkolabovala a je v péči psychiatra. [příjmení] toho prodělala onemocnění COVID s těžkým průběhem a je v pracovní neschopnosti. 3. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání na 12. 1. 2021, žalovaná požádala o jeho odročení z důvodu pracovní neschopnosti, ze stejných důvodů se omluvila i z ústního jednání nařízeného na 20. 4. 2021. Soud si od ošetřujícího lékaře žalované následně vyžádal zprávu, kdy lze očekávat ukončení pracovní neschopnosti žalované, a zda je žalovaná schopna osobně se účastnit soudního jednání, případně zda nějaké okolnosti její účast na soudním jednání vylučují. Ošetřující lékař sdělil, že pracovní neschopnost žalované bude ukončena nejdříve v červnu, avšak pokud u ní nedojde k nečekanému zhoršení, mohla by být účasti na soudním jednání schopna. Soud nařídil ústní jednání na 22. 6. 2021, žalovaná opětovně zaslala omluvu s odkazem na svou pracovní neschopnost a zdravotní stav. Ošetřující lékař následně k dotazu soudu sdělil, že od dubna 2021 žalovanou nevyšetřoval, že mu však nejsou známy žádné nové skutečnosti, tudíž by účasti na ústním jednání mohla. Soud proto nařízené ústní jednání neodročoval a ve věci rozhodl bez účasti žalované. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí a z informace o nemovitosti soud zjistil, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu [číslo], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary na [list vlastnictví] pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 12. 2017 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do 31. 3. 2018. 6. Z výzvy ze dne 2. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k vyklizení předmětného bytu do 22. 6. 2020 s tím, že pokud tak žalovaná ve stanovené lhůtě neučiní, bude podána nová žaloba o vyklizení předmětného bytu. 7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Žalobce a žalovaná žili od roku 2012 jako druh a družka, po rozpadu vztahu účastníků se žalobce na konci roku 2017 z předmětného bytu odstěhoval. Dopisem ze dne 19. 12. 2017 a ze dne 20. 5. 2020 vyzval žalobce žalovanou k vyklizení předmětného bytu. Žalovaná předmětný byt stále užívá. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo neprávem věc zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle ust. § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 10. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu a že žalovaná po dobu trvání partnerského vztahu účastníků předmětný byt užívala na základě souhlasu žalobce jako jeho vlastníka. Za současné situace, kdy žalobce s dalším užíváním předmětného bytu žalovanou nesouhlasí a kdy žalované nesvědčí žádný právní důvod k jeho užívání (např. nájemní smlouva), užívá žalovaná předmětný byt neoprávněně a zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce, který má právo na jeho ochranu dle § 1040 a§ 1042 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k vyklizení stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. na tři měsíce, když má za to, že s ohledem na zdravotní stav žalované a její celkovou životní situaci by lhůta 15 dnů k vyklizení byla lhůtou nepřiměřeně krátkou. 11. Pokud žalovaná poukazovala na to, že do předmětného bytu investovala vlastní prostředky v celkové výši 500.000 Kč a popisovala problematické soužití účastníků, které dle jejího tvrzení mělo zapříčinit její nepříznivý zdravotní stav, pak tyto skutečnosti, byť by se mohly prokázat jako pravdivé, nemají žádný vliv na právní posouzení této věci. Žalovaná se však může po důkladném zvážení své důkazní situace domáhat případných finančních nároků vůči žalobci v samostatném řízení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč (soud má za to, že v případě žaloby na vyklizení bytu je třeba vycházet z tarifní hodnoty 10.000 Kč, nikoli z tarifní hodnoty odpovídající ceně bytu, neboť se jedná o spor týkající se práva k užívání bytu, jehož hodnota je obtížně zjistitelná) sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.200 Kč ve výši 1.512 Kč.