18 C 321/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 050 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] a.s. ([IČO]) jako právní předchůdce žalobkyně, provedla na základě objednávky žalovaného [číslo] dne 14.06.2019 přepravu zboží ze [obec] do [obec] pro příjemce [anonymizováno] DC - [obec]. Přeprava byla provedena řádně a včas, příjemce potvrdil převzetí zboží na listu [anonymizována dvě slova] [číslo] a na dodacím listu. Přepravné vyúčtovala [právnická osoba] a.s. žalovanému fakturou [číslo] vystavenou na částku 6 050 Kč dne 17.06.2019 a splatnou dne 01.07.2019. Na tuto fakturu nebylo žalovaným ani částečně nic uhrazeno. Pohledávka vůči žalovanému přešla na žalobkyni s účinností ke dni 01.02.2021, kdy došlo k převodu části závodu [právnická osoba] a.s. představované pobočkou Doprava na žalobkyně. Oznámení o prodeji části závodu a s tím souvisejícího přechodu pohledávky vůči žalovanému bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 09.04.2021, který byl žalovanému doručen 28.04.2021. Tímto dopisem byl rovněž žalovaný vyzván k zaplacení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, skutková tvrzení nerozporoval. Z listinných důkazů, předložených žalobkyní spolu se žalobou byl zjištěn skutkový stav zcela korespondující se skutkovým stavem popsaným v žalobě. Podle ustanovení § 2555 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. . Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 050 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.