19 C 22/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za neoprávněý odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa žalovaného a žalované]. Žalovaní proti žalobě ničeho nenamítali. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaní byli nájemce bytu pod adresou odběrného místa na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2018. Dne 5. 2. 2019 byl zjištěn neoprávněný odběr plynu, kdy při kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že měřící místo je propojeno černou hadicí, o zjištění byl sepsán protokol a pořízena fotodokumentace. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné částky 3.805,75 Kč za neoprávněný odběr plynu v době od 2. 11. 2018 do 4. 2. 2019, a to se splatností do 28. 3. 2019. Žalovaní z tohoto titulu ničeho neuhradili. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Žalovaní odebírali neoprávněně plyn pod adresou pronajatého bytu a jsou tak povinni zaplatit podle § 74 odst. 1 písm. c) energetického zákona č. 458/2000 Sb. vzniklou škodu, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 1970 občanského zákoníku počítaného ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.830,61 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč.