9 C 374/2020-20 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil jeho vyživovací povinnost k žalované s účinností od 1. 9. 2019. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná je dcerou žalobce, který platí měsíční výživné ve výši 700 Kč. Podle jeho informací dcera ukončila studium na střední škole v roce 2019 a žádné další studium nezahájila, je vedená na Úřadu práce a je samoživitelka. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nenařizoval jednání (§ 115a o.s.ř.). Žalobce se sice práva účasti na projednání věci výslovně nevzdal, ani s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyslovil souhlas, avšak vzhledem ke skutečnosti, že soud žalobě vyhověl, považoval byť i jen výzvu žalobci v tomto směru za nehospodárnou. <b>Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</b> Z obsahu spisu má soud za zjištěné, že žalobce je otcem žalované. Žalobci byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalované ve výši 700 Kč měsíčně, a to rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 22 P 22/2007-382 ze dne 22. 11. 2016. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] je zřejmé, že je žalovaná vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 2. 11. 2020. Žalovaná se tak již nepřipravuje studiem na budoucí povolání a je schopna se sama živit. Jelikož je žalovaná zletilá a je schopna se sama živit, není žalobce povinen k její výživě (§ 911 občanského zákoníku a contrario). Soud tedy návrhu žalobce vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zrušil s účinností od 1. 9. 2019, když žalovaná proti datu účinnosti zrušení nic nenamítala. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce by měl podle výsledku řízení nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, jelikož však žalobci žádné ze spisu zjistitelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.