10 C 220/2021-38 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se u soudu domáhal přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] v 1. NP o velikosti 1+1 + WC na adrese [adresa], doručené mu dne 18. 10. 2021 s odůvodněním, že její důvod (potřeba bytu pro žalovaného) je pouze účelový. Žalobce žije v předmětné nemovitosti od roku 1983, v minulosti vyhověl žalovanému, když namísto bytu 3+1 začal užívat pouze byt 1+1 a byt 2+1 byl později prodán. Za nejdůležitější považoval žalobce tu skutečnost, že sám žalovaný má v domě vybudovaný bezbariérový byt včetně výtahu, který každodenně používá. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a trval na oprávněnosti jím podané výpovědi. V roce 2006 bylo v nemovitosti skutečně instalováno vysokozdvižné zařízení umožňující přístup do bytu žalovaného ve 2. nadzemním podlaží, při servisní kontrole tohoto zařízení provedené dne 1. 6. 2021 však bylo zjištěno, že zařízení již není způsobilé k bezpečnému užívání a musí být vyřazené z provozu. Žalovaný se snažil zajistit finanční prostředky na montáž nového vysokozdvižného zařízení a požádal o příspěvek Úřad práce České republiky, jemuž předložil dvě cenové nabídky ve výši 807.300 Kč, resp. 799.250 Kč, dle rozhodnutí tohoto úřadu by však měl žalovaný nárok pouze na 400.000 Kč a zbývající část by musel uhradit z vlastních prostředků, jichž se mu v potřebné výši nedostává. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v prvním nadzemním podlaží o velikosti 1+1 + WC na adrese [adresa]. Účastníci uzavřeli dne 1. 6. 2009 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě se stal žalobce nájemcem shora uvedeného bytu. Žalobce původně užíval v domě na výše uvedené adrese byt o velikosti 3+1, a to na základě dohody o užívání bytu ze dne 26. 9. 1983, na základě dohody ze dne 1. 1. 2002, uzavřené mezi účastníky, užívá žalobce v současné době pouze část původně užívaného bytu, která je však samostatnou jednotkou. Žalovaný doručil žalobci dne 18. 10. 2021 výpověď z nájmu bytu ze dne 15. 10. 2021, a to ze zákonného důvodu, specifikovaného potřebou bytu pro pronajímatele (§ 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Pronajímatel je plně invalidní, v současné době ve stejném domě užívá byt ve druhém nadzemním podlaží, k němuž má od roku 2006 zhotoveno vysokozdvižné zařízení (invalidita žalovaného byla potvrzena též propouštěcí zprávou ze dne 17. 1. 2022). 4. Mezi účastníky byla sporná existence okolností, z nichž plyne potřeba žalovaného užívat byt v prvním nadzemním podlaží dosud pronajatý žalobci. 5. Z protokolu servisní – údržba společnosti [právnická osoba] ze dne 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že zařízení bylo vyřazeno z provozu, neboť nesplňuje bezpečné užívání kvůli korozi šachty, lan a vyjeté kladce. 6. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 27. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla přiznána dávka pro osoby se zdravotním postižením – příspěvek na zvláštní pomůcku – Svislou zdvihací plošinu, včetně instalace, ve výši 400.000 Kč s tím, že v řízení byly doloženy dvě cenové nabídky na zhotovení zdvihacího zařízení ve výši 799.250 Kč, resp. 807.300 Kč. 7. Z protokolu z ústního jednání na Úřadu práce ČR ze dne 6. 10. 2021 bylo zjištěno, že matka žalovaného požádala o ukončení řízení o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, neboť rozdíl mezi přiznaným příspěvkem ve výši 400.000 Kč a cenou pomůcky ve výši 799.250 Kč nemají z čeho uhradit. 8. Z nabídky na šikmou zvedací plošinu ze dne 31. 1. 2022 bylo zjištěno, že nabídková cena šikmé zvedací plošiny (s délkou vodicí kolejnice 3,1 m), včetně instalace, činí 454.250 Kč. 9. Shora uvedená nesporná tvrzení společně s dílčími skutkovými zjištěními považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 10. Podle § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 11. Podle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. 12. Soud přezkoumal věc dle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobu je nutné zamítnout. V řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že žalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a potřebě zřídit ke svému obydlí novou vysokozdvižnou plošinu v situaci, kdy stávající vysokozdvižná plošina již nevyhovuje bezpečnostním normám a byla proto vyřazena z provozu, hodlá obývat byt užívaný žalobcem, přičemž zřízení vysokozdvižné plošiny do tohoto bytu v nižším podlaží je pro žalovaného finančně dostupné. Žalovaný tedy potřebuje byt, který je v jeho vlastnictví, pro sebe a výpověď byla proto žalovanému dána oprávněně. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.400 Kč ve výši 1.764 Kč.