12 C 48/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody způsobené žalovaným. 3. Pravomocným rozhodnutím Magistrátu města Plzně ze dne 2. 9. 2021 sp. zn.: SZ MMP/134348 byl žalovaný uznán vinným z porušení ustanovení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 22. 5. 2021, (dále jen„ zákon o silničním provozu“), s odkazem na ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) téhož zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu, spáchaného formou nedbalosti vědomé, a z porušení ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) zákona o silničním provozu, a naplnění skutkové podstaty přestupku ve smyslu ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona spáchaného formou nedbalosti vědomé, kdy dne 30. 3. 2021 v době okolo 17:23 hodin v [obec], jel jako řidič motorového vozidla tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], po vozovce pozemní komunikace [ulice] ulice ve směru jízdy od [anonymizováno] ulice ke křižovatce s [anonymizováno] ulicí. Do prostoru uvedené křižovatky, kterou hodlal projet přímým směrem jízdy, vjel v době, kdy na světelném signalizačním zařízení (dále jen„ SSZ“) pro jeho směr jízdy svítil červený signál„ Stůj!“. Toto jednání žalovaného bylo příčinou následného střetu pravé přední části jím řízeného vozidla s levou přední částí motorového vozidla tovární značky Škoda Superb, [registrační značka], žalobce, který vjížděl do předmětné křižovatky po vozovce [anonymizováno] ulice zařazen v jízdním pruhu určeném pro přímý směr jízdy a pro odbočení vpravo na signál„ Volno“ na SSZ pro tento směr jízdy a projížděl přímým směrem jízdy. Při dopravní nehodě došlo ke vzniku hmotné škody na obou zúčastněných vozidlech, kdy zejména vozidlo žalobce bylo zcela zničeno. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit škodu, která mu dosud nebyla uhrazena (převážná část byla plněna pojišťovnou), a to konkrétně částku 1.500 Kč s přísl. a částku 4.370 Kč s přísl. Tyto částky nebyly dosud ani částečně uhrazeny, byť o jejich zaplacení byl žalovaný opakovaně upomínán (naposledy předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2021, na kterou nebylo reagováno). Žalobce sice tuto škodu uplatnil i v rámci přestupkového řízení, ve kterém byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku, ale bohužel nárok na náhradu škody nebyl žalobci přiznán a žalobce byl odkázán s uplatněním svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Konkrétně uplatněná škoda co do částky ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení spočívá ve škodě za zakoupenou roční dálniční známku. Předmětná dálniční známka byla žalobcem zakoupena a registrována na vozidlo Škoda Superb, [registrační značka], které bylo při dopravní nehodě zničeno a není možné jej nadále používat. Žalobce si musel zakoupit dálniční známku novou. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikla žalovanému i povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, který žalobce požaduje uhradit od 26. 5. 2021, kdy žalobce svůj nárok na náhradu škody uplatnil v přestupkovém řízení. Žalobce doplňuje, že uplatněná škoda co do částky 4.370 Kč se zákonným úrokem z prodlení spočívá ve škodě na vozidle Škoda Superb, které bylo při nehodě zničeno (resp. předpokládané náklady na opravu poškozeného vozidla by přesáhly jeho obvyklou hodnotu, oprava tak byla vyhodnocena jako neekonomická). Tato částka je uplatňována z důvodu, že [anonymizována tři slova], resp. [právnická osoba] [anonymizováno], byla žalobci vyplacena částka 132.130 Kč (dne 7. 5. 2021), když tato částka byla určena jako rozdíl mezi obecnou cenou vozidla před poškozením (193.500 Kč) a hodnotou upotřebitelných zbytků (jejichž cena byla stanovena na částku 61.370 Kč) Bohužel zbytky vozidla se reálně podařilo prodat jen za částku 57.000 Kč. Předmětný rozdíl 4.370 Kč (61.370 Kč minus 57.000 Kč) však již pojišťovnou nebyl doplacen a je tak škodou, za kterou je žalovaný odpovědný. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikla žalovanému i povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, který žalobce požaduje uhradit od 26. 5. 2021, kdy žalobce svůj nárok na náhradu škody uplatnil v přestupkovém řízení. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.870 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč.