13 C 92/2022-36 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 30.9.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 2.024 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Dle § 115 a) o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 6. 5. 2022. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla žalované [registrační značka], pojistným obdobím jednoho roku, součástí smlouvy byly pojistné podmínky. Na předepsaném pojistném nebyla uhrazena částka 1824 Kč za období od 4.5.2020 do 28.8.2020, k zániku pojištění došlo ke dni 28.8.2020. Dopisem z 7.9.2020 pojišťovna oznámila žalované zánik pojištění, vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného. Žalovanou nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu. V souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná pojistná smlouva, přičemž žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když sjednané pojistné zaplaceno nebylo, došlo k zániku pojištění, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu § 2782 občanského zákoníku žalobkyni vznikl nárok na pojistné za pojistnou dobu, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Důvodným soud shledal nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč za odeslání upomínky, neboť má oporu v pojistných podmínkách, sazebníku poplatků. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle § 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142 a) o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu žaloby se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků pojistného), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech. Nelze tak přisvědčit žalobkyni ohledně té skutečnosti, že by nebylo na místě aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť doplnění konkrétní skutečnosti ohledně data uzavření smlouvy, předmětu pojištění, data zániku smlouvy, dlužného období, výši dlužné částky, je právě a jen doplněním individualizačních údajů do jinak typizované (formulářové) žaloby. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.