14 C 251/2022-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že v průběhu manželství začalo mezi účastníky docházet k názorovým neshodám, které účastníci nebyli schopni překonat a které vedly k rozvratu manželství. 3. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. 4. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 19. 11. 2002 a je registrované Matričním úřadem [anonymizováno] městské justiční správy v [anonymizováno] oblasti. Z manželství se dne [datum] narodila dnes již zletilá dcera [anonymizováno] a dne [datum] nezletilý syn [anonymizováno]. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda účastníků ohledně výchovy a výživy nezletilého syna pro dobu po rozvodu manželství tak, že nezletilý byl svěřen do péče otce a matka se zavázala platiti na jeho výživu částku 1.000 Kč měsíčně. Manželství bylo zpočátku spokojené, postupně se však mezi účastníky začaly objevovat názorové neshody týkající se společného soužití a výchovy dětí, které se prohloubily po narození nezletilého syna. Přestože se účastníci snažili manželství udržet a žili spolu nadále ve společné domácnosti, přetrvávající neshody vedly k vzájemnému odcizení a k ukončení manželského soužití. Tato situace vyvrcholila přibližně před rokem, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Účastníci jsou nadále schopni spolu komunikovat a zajišťovat péči o nezletilého syna, nicméně ze strany manžela již zde není dán zájem na zachování manželství a manželka nastalou situaci akceptuje. 6. Soud dospěl následujícím právním závěrům: S ohledem na skutečnost, že oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny, je dle článku 30 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech dána pravomoc českých soudů, neboť oba manželé mají bydliště na území České republiky, přičemž při rozhodování se použije hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou, tj. ukrajinské právo – Zákon o rodině [číslo]. 7. Podle článku 104 hlavy 11 odst. 2 zákona o rodině Ukrajiny č. 2947-III (dále jen „zákona o rodině [příjmení]“) zaniká manželství rozvodem. Podle článku 110 odst. 1 zákona o rodině [příjmení] může návrh na rozvod podat jeden z manželů. Podle čl. 111 odst. 1 zákona o rodině [příjmení] soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti. Podle čl. 112 zákona o rodině [příjmení] soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam. 8. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství provázely dlouhodobé neshody, v jejichž důsledku došlo k odcizení účastníků a přibližně před rokem k ukončení společného soužití. V současné době, kdy zejména ze strany manžela není dána vůle na obnovení manželského soužití, lze dle názoru soudu uzavřít, že manželství účastníků je nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud proto návrhu na rozvod manželství dle čl. 112 zákona o rodině [příjmení] vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.