15 C 388/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 192.217,72 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za podnájem motorového vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: na základě smlouvy o podnájmu osobního motorového vozidla [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 11. 7. 2019 (dále jen„ Smlouva“), bylo žalobkyní žalovanému poskytnuto do užívání vozidlo [anonymizováno 7 slov], [registrační značka]. Žalovaný se za podnájem vozidla zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 7.489,90 Kč včetně DPH, při povoleném měsíčním nájezdu [číslo] km. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 36 měsíců. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Z uvedeného důvodu žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 17. 2. 2020 odstoupila a vyzvala žalovaného k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Vozidlo bylo žalobkyni vráceno dne 26. 3. 2020. Dne 26. 6. 2020 žalovaný dlužnou částku uznal co do důvodu i výše. Dlužnou částku za nájem vozidla žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2053 a § 2054 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40.794,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7.689 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 192.217,72 Kč sestávající z částky 8.820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8.820 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 8.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27.360 Kč ve výši 5.745,60 Kč.