18 C 325/2021-43 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci 33 996 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, jak je uvedeno v žalobě. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným u Krajského soudu v Plzni v rejstříku společenství jednotek. Žalovaní jsou v rámci SJM vlastníky jednotky bytu [číslo] v domě [adresa] v části [územní celek], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo]. V období od února 2021 až do srpna 2021 nebyly předepsané platby do fondu oprav a služeb ve výši 4.688 Kč žalovanými hrazeny řádně, a to včetně vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 5.868 Kč a zůstala neuhrazena částka 33.996 Kč, jak specifikováno v žalobě. Přes upomínku zůstala tato částka neuhrazena. V souladu s ustanovením § 1180, 1181 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství, žalovaní byli v rozhodném období vlastníky bytové jednotky, členem společenství vlastníků žalobce, tj. je zde právní povinnosti žalovaných k úhradě nákladů spojených se správou domu a pozemku. Žalovaní porušili své právní povinnosti dle stanov společenství žalobce, když neuhradili předepsané platby do fondu oprav a služeb k jednotce v rozhodném období a vyúčtování za rok 2020, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 353/2013 Sb. za období prodlení, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 718,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 996 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.