20 C 143/2022-29 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Chebu dne 24.4.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.282 Kč s příslušenstvím, představující výši příspěvku, na který má žalobkyně nárok dle ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla vůči žalovanému jako vlastníku a provozovateli osobního motorového vozidla [registrační značka], za období od 25.4.2019 do 8.8.2019 a který jí žalovaný neuhradil. Okresní soud v Chebu usnesením ze dne 26.4.2022, č.j. EPR-107560/2022 – 5, které nabylo právní moci dne 25.5.2022 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Karlových Varech jako soudu místně příslušnému. 2. Podáním doručeným soudu dne 19.9.2022 vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět a navrhla, aby soud řízení zastavil a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč s odůvodněním, že žalovaný až po podání žaloby a to dne 15.9.2022 uhradil částku ve výši 6.771 Kč, která byla částkou ve výši 5.282 Kč zaúčtována na úhradu jistiny dluhu a částkou ve výši 1.055 Kč byla zaúčtována na úhradu zákonného úroku z prodlení a zbylou částku ve výši 434 Kč považuje žalobkyně za zálohu na náhradu nákladů řízení. 3. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 věty prvé o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí, zastaví. 4. Podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl – li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 5. V projednávané věci vzala žalobkyně svůj návrh v plném rozsahu zpět, a proto bylo řízení zastaveno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř a podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř.. Žalovaný dle názoru soudu zavinil zastavení řízení zpětvzetím žaloby, k čemuž došlo nikoliv pro chování žalobkyně, ale pro chování žalovaného a proto je žalovaný povinen hradit náklady řízení žalobkyni. Soud se zcela ztotožňuje s právním názorem a právní argumentací žalobkyně ve vztahu k uložení povinnosti žalovanému hradit náklady řízení, když bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dlužnou částku až po podání žaloby. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně vzala důvodně podanou žalobu zpět pro chování žalovaného, a proto je žalovaný povinen podle ust. § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně a to v běžné třídenní lhůtě. 7. Výrok o nevrácení zaplaceného soudního poplatku vychází z ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.