20 C 164/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 9. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil její vyživovací povinnost k žalované s účinností od 31. 8. 2022. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná je dcerou žalobkyně, která platí měsíční výživné ve výši 5.000 Kč. Podle informací žalobkyně, dcera ukončila studium na [obec] škole obchodní v [obec] ke dni 31. 8. 2022, což žalobkyně doložila potvrzením o ukončení studia ze dne 23. 8. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nenařizoval jednání (§ 115a o.s.ř.). Žalobkyně se sice práva účasti na projednání věci výslovně nevzdala, ani s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyslovila souhlas, avšak vzhledem ke skutečnosti, že soud žalobě vyhověl, považoval byť i jen výzvu žalobkyni v tomto směru za nehospodárnou. 3. Z obsahu spisu má soud za zjištěné, že žalobkyně je matkou žalované. Žalobkyni byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalované ve výši 5.000 Kč měsíčně, a to rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 8. 2019, čj. 9 C 225/2018-119, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2019, čj. 13 Co 363/2019-16. Žalovaná se tak již nepřipravuje studiem na budoucí povolání a je schopna se sama živit. 4. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 5. Soud na základě provedeného dokazování s odkazem na výše citované zákonné ustanovení dospěl k závěru, že je na místě zrušit vyživovací povinnost žalobkyně k žalované. Stalo se tak po zjištění, které vyplývá z potvrzení o ukončení studia žalované ze dne 23. 8. 2022, že žalovaná skončila ke dni 31. 8. 2022 studium navazujícího magisterského studijního programu„ ekonomika a řízení služeb“ v prezenční formě na [obec] škole obchodní v [obec], se sídlem [adresa], že dotaženým vzděláním je možné od žalované očekávat, že žalovaná je schopna hradit své potřeby z příjmů, které získá vlastní prací v rámci vhodného a k dosaženému vzdělání přiléhavého zaměstnání. Soud tedy návrhu žalobkyně vyhověl a vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované zrušil s účinností od 1. 9. 2022, tedy od následujícího dne, kdy žalovaná ukončila studium na vysoké škody a současně žalovaná proti datu účinnosti zrušení nic nenamítala 6. Současně soud změnil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 8. 2019, čj. 9 C 225/2018-119, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2019, čj. 13 Co 363/2019-168, který nabyl právní moci dne 20. 12. 2019 a kterým byla naposledy určena vyživovací povinnost žalobkyně k žalované. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně by měla podle výsledku řízení nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, jelikož však žalobkyni žádné ze spisu zjistitelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.