9 C 307/2022-29 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 8. 2022 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 700 EUR s příslušenstvím a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 40 EUR. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný objednal u žalobců přepravu zboží z místa nakládky Alsfeld/SRN do místa vykládky Kostolné Kĺačany/SR. Žalobci přepravu ve dnech 8. 3. 2022 – 9. 3. 2022 provedli a příjem zboží v místě vykládky jim byl potvrzen. Provedenou přepravu žalobci žalovanému vyúčtovali fakturou [číslo] ze dne 14. 3. 2022 se splatností částky ve výši 700 EUR ke dni 28. 4. 2022. Žalovaný fakturovanou částku v celkové výši 700 EUR ani přes výzvu zástupkyně žalobců ze dne 17. 6. 2022 neuhradil. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobci předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobců, přičemž na tyto dokumenty soud v plném rozsahu odkazuje (viz objednávka přepravy, mezinárodní nákladní list, faktura, výzva k plnění s podacím archem). Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobců jako důvodný. Podle ustanovení čl. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o rozhodném právu pro smluvní závazky, v konsolidovaném znění, se smluvní vztah mezi žalobci a žalovaným řídí slovenským hmotným právem, konkrétně ustanovením § 601 a násl. slovenského obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Zb.). Žalobci přepravili pro žalovaného zásilku silničním vozidlem, přičemž místa převzetí a dodání zásilky se nacházela ve dvou různých státech, přepravné bylo žalovanému řádně vyúčtováno, žalovaný byl tedy povinen zaplatit žalobcům přepravné, což neučinil. Vedle dlužné jistiny mají žalobci v případě prodlení žalovaného podle ustanovení § 369 slovenského obchodního zákoníku právo na úrok z prodlení, určený ve výši dle ustanovení § 1 nařízení vlády SR č. 21/2013 Z.z., v platném znění. Jelikož je nárok žalobců na zaplacení úroku z prodlení oprávněný a odpovídá zákonu, soud jej žalobcům přiznal, stejně tak jako nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 40 EUR podle ustanovení § 369c slovenského obchodního zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády SR č. 21/2013 Z.z., v platném znění. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovanému byla ke splnění jeho povinností dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta, přičemž plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu plnění povinnost žalovaného vůči ostatním žalobcům. pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 307/2022 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci měli ve věci plný úspěch, přísluší jim tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení účastníků advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.460 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupkyně žalobců je plátcem této daně. Celkem byla žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 8.632 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobců, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě, přičemž plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu plnění povinnost žalovaného vůči ostatním žalobcům.