10 C 111/2023-35 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Návrhem z [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že s manželem od října 2019 nežijí a nejsou v žádném kontaktu. Účastníci se seznámili v roce 2001 v Irsku, kam manželka odešla dočasně za prací. Zde dne [datum] uzavřeli manželství. Ještě před tím informovala manželka svého nastávajícího manžela o tom, že se chce časem vrátit do České republiky, dohodli na budoucím společném přestěhování poté, co odroste tehdy nezletilý syn manžela. Z manželství účastníků se nenarodily žádné děti. V roce 2019 přišla manželka v Irsku o zaměstnání a kvůli rodinné situaci v České republice se rozhodla vrátit s tím, že manžel se sem v průběhu několika let rovněž přestěhuje. V říjnu 2019 se manželka s pomocí manžela z Irska odstěhovala s tím, že se budou prozatím navštěvovat, manžel však na domluvenou návštěvu v lednu 2020 nepřijel a prakticky s ní přestal komunikovat. Tato situace trvá již déle než tři roky. Manžel má novou známost a o obnovení společného soužití žádný z účastníků nestojí. 2. Manžel se ve věci nevyjádřil. Byť byl řádně předvolán a o ústním jednání soudu věděl, k soudnímu jednání se nedostavil. 3. Z oddacího listu vydaného Úřadem městské části města Brna – Brno střed bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] v Golden, Irsko. 4. Z účastnického výslechu manželky bylo zjištěno, že ji manžel přivezl z Irska v polovině října 2019 s tím, že ona bude žít v České republice a budou se navštěvovat, po dvou měsících zjistila, že tato dohoda neplatí a on že už sem nepřijede. Snažila se s ním komunikovat, telefony však většinou nebral, a když se jí podařilo s ním spojit, řekl jí, že došel k tomu, že chce na vztah zapomenout, že život jde dál. Manžel se nechtěl přestěhovat do České republiky a ona nechtěla zpět do Irska. Asi před půl rokem se dozvěděla, že manžel má novou známost. Obnovení manželského soužití s ohledem na to, co bylo uvedeno, nepřichází v úvahu. 5. Výše uvedená skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. K projednávání věci je soud příslušný podle čl. 3 bodu 1. písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti jsou mimo jiné případy příslušné i soudy toho členského státu, na jehož území má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení. 8. Co se týče určení rozhodného práva, postupoval soud dle níže citovaných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém. 9. Podle § § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 10. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 11. Rozhodným právem, jímž se bude řídit rozvod manželství účastníků, je s ohledem na citovaná zákonná ustanovení právo české. 12. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 13. V posuzovaném případě z tvrzení manželky, které manžel nerozporoval, i z provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. 14. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.