11 C 118/2023-51 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla [číslo] umístěného v odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], v bytové jednotce [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa]. Uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně coby provozovatele distribuční soustavy, bylo v odběrném místě v označeném bytě, jenž je ve vlastnictví žalované, osazeno za účelem měření spotřeby plynu, obchodník s plynem podal u žalobkyně požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu„ ukončení s demontáží plynoměru“, s požadovaným datem ukončení 29. 8. 2022. Pokusy žalobkyně o demontáž zařízení byly marné, žalovaná demontáž neumožnila. Žalovaná tak v nemovitosti na adrese uvedeného odběrného místa zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, přičemž k tomuto zařízení nedisponuje žalovaná žádným věcným právem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o montáži plynoměru ze dne 8. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně osadila dne 8. 12. 2021 v odběrném místě č. [číslo], v bytové jednotce [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa], měřidlo (plynoměr) kód typu ME_159-PR-BK G4, výrobní [číslo]. Z náhledu do katastru nemovitostí soud [anonymizováno], že vlastníkem bytové jednotky v nemovitosti na adrese předmětného odběrného místa je žalovaná. Z žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že obchodník s plynem požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu v předmětném odběrném místě z důvodu„ ukončení s demontáží plynoměru“, s požadovaným datem ukončení 29. 8. 2022. Žalobkyně žalovanou vyrozuměla, že v odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu a požádala o vydání, případně zpřístupnění plynoměru (viz Oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 1. 3. 2023, odeslané téhož dne prostřednictvím pošty). Z protokolů o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne [datum] a ze dne 17. 3. 2023 se podává, že žalobkyně se před podáním žaloby několikrát pokusila o demontáž nepřístupného měřícího zařízení, avšak bezúspěšně. Naposledy byla žalovaná ke zpřístupnění plynoměru vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 30. 3. 2023. Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala. 5. Podle § 71 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. 6. Podle § 71 odst. 6 věty první energetického zákona zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 7. Dle § 71 odst. 8 energetického zákona ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. 8. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. 9. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 71 odst. 8 energetického zákona instalovala vlastní měřící zařízení ve shora uvedeném odběrném místě. Protože v odběrném místě dochází k zakázanému neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1, 4 a 7 energetického zákona, má žalobkyně podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 téhož zákona právo omezit nebo přerušit distribuci plynu, což může fakticky učinit pouze odebráním měřicího zařízení, jehož je vlastníkem. Žalovaná však žalobkyni neumožnila přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, toto zařízení jí neoprávněně zadržuje, proto je žalobkyně oprávněna domáhat se vydání věci podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Ačkoliv žalovaná není oprávněna sama demontáž měřicího zařízení provést (§ 71 odst. 5 energetického zákona), je v tomto případě žaloba na vydání věci vhodným prostředkem ochrany práva žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012). K vydání dojde tak, že žalovaná umožní přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáž pověřenému zástupci žalobkyně, což vyplývá i z žalobního návrhu. Soud proto žalobě vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 534 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání žaloby) po 1 500 Kč (§ 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za tytéž úkony (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a částky 1 134 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.