11 C 297/2023-18 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manžel se návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že v manželství účastníků jsou dlouhodobé neshody, manželství účastníků neplné žádné své funkce, je trvale a hluboce rozvráceno. Z manželství se nenarodily žádné děti. K žalobě nebyla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. 3. Manželka se k žalobě o rozvod manželství připojila, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládá návrh za návrh společný. 4. Manžel je státním občanem České republiky a manželka je státní občankou Ukrajiny, manželství bylo uzavřeno před orgány České republiky. Soud se s ohledem na státní příslušnost manželky k cizímu státu zabýval svou mezinárodní příslušností. 5. Podle článku 30 odstavec 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne [datum], vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. 6. Podle článku 30 odstavec 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne [datum], vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. 7. Na základě provedených listinných důkazů a shodných právně významných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 8. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. 9. Z manželství se nenarodily žádné děti. 10. Účastníci nepodepsali dohodu o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu. 11. Manželé netvoří manželské společenství, nežijí spolu po dobu 3 měsíců, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. 12. [obec] rozvratu manželství spočívá v rozdílných povahách manželů, vzájemných neshodách, které vyvrcholily ve vzájemném fyzické napadání manželů. 13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 14. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 15. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 16. Podle § 757 odst. 1 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 17. Podle ustanovení § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 18. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli písemnou dohodu o vypořádání majetkových vztahů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné stanovisko manželů o trvalém rozvratu manželství postupovat dle ustanovení § 757 o. z., a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. 19. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož v současné době již netvoří manželské či rodinné společenství. S ohledem na shodná stanoviska obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. 20. Jelikož byly splněny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu vyhověl. Za příčinu manželského rozvratu soud považuje rozdílné povahy manželů, jejich významné neshody, které vyvrcholily ve vzájemné fyzické napadání manželů a které se manželům nepodařilo překonat. 21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, pokud to neodůvodňují okolnosti případu; ty soud neshledal.