14 C 253/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství, manželka s rozvodem manželství souhlasila. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Účastníci uzavřeli manželství dne 28. 7. 2018 před Městským úřadem Ostrov. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství bylo relativně spokojené do jara 2020, mezi účastníky nebyly výraznější problémy. V období Covidu došlo k narušení vzájemných vztahů účastníků zejména z důvodu, že s ohledem na velké pracovní vytížení manželky jako zdravotní sestry spolu účastníci trávili pouze minimum času. Nedostatek společně tráveného času a rozdílnost zájmů nakonec vedly k vzájemnému odcizení účastníků, přičemž manželské problémy se účastníkům nepodařilo vyřešit ani prostřednictvím psychologa. O prázdninách 2023 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, intimní soužití bylo ukončeno již dříve. V současné době není ze strany manžela zájem na zachování manželství. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. V daném případě má soud za to, že jsou splněny podmínky ust. § 755 občanského zákoníku pro rozvod manželství účastníků, neboť situaci, kdy účastníci spolu již více jak půl roku jako manželé ve smyslu ust. § 758 občanského zákoníku nežijí a manžel kroky vedoucí k obnovení manželského soužití odmítá, nelze hodnotit jinak než jako rozvrat manželství. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, spatřuje ji soud v kombinaci zejména dvou faktorů, a to v odcizení, ke kterému došlo v důsledku nedostatku společně tráveného času, a dále v rozdílném založení účastníků. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.