14 C 282/2023-21 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 27.472 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za zboží – samolepky dodané žalovanému na základě jeho objednávky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní, a to fakturu, přehled o doručování balíku a předžalobní upomínkou a na základě předložených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný si u žalobkyně objednal dodávku zboží, a to samolepku SOL – [číslo] v počtu 1 kus, samolepku SOL – [číslo] v počtu 1 kus, samolepku SOL – [číslo] v počtu 1 kus, samolepku SOL – [číslo] v počtu 1 kus a samolepku SOL – [číslo] v počtu 1 kus Žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] v částce 27.472 Kč se splatnosti dne 21. 2. 2023 a doručila ji žalovanému spolu s s objednaným zbožím dne 7. 2. 2023. Žalovaný žalobkyni kupní cenu neuhradil, ač byl o úhradu upomínán dopisem ze dne 24. 4. 2023. Soud dospěl m následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu ust. § 2079 občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému dodat objednané zboží a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni vyúčtovanou kupní cenu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dodané zboží ve lhůtě splatnosti stanovené fakturou neuhradil, ocitl se dnem následujícím po splatnost faktury v prodlení s plněním svého závazku a žalobkyni vznikla povinnost uhradit krom dlužné kupní ceny i úrok z prodlení dle ust. 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.178,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27.472 Kč sestávající z částky 2.220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.110 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2.220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.450 Kč ve výši 1.354,50 Kč.