14 C 65/2022-146 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1.022.500 Kč s příslušenstvím představující cenu uhrazenou žalobcem žalovaným za vadně provedené dílo dle smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 20. 10. 2009, jejímž předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ (dále jen„ dílo“) za cenu 1.020.000 Kč bez DPH a od níž žalobce pro neodstranění vad žalovanými v dodatečně stanovené lhůtě odstoupil. Žalobce zadával žalovaným dílo tak, že mělo jít o stavbu v maximálním možném rozsahu v souladu s předpisy. 2. Žalovaní popírali existenci vad a namítali jejich pozdní notifikaci, neboť dílo bylo žalobci protokolárně předáno dne 29. 4. 2011 a žalobce uplatnil vady až po 10 letech od předání díla. 1. žalovaný dále namítal neurčitost vytčení vad a vznesl námitku promlčení. 3. Mezi účastníky bylo nesporné: Dne 20. 10. 2009 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ za částku 1.020.000 Kč bez DPH, a žalobce žalované písemně zmocnil k zastupování ve stavebním řízení. Žalobce žalovaným postupně zaplatil na základě smlouvy do data 18. 7. 2011 částku 1.022.500 Kč. Dne 29. 4. 2011 byl mezi účastníky sepsán předávací protokol o předání projektu v úrovni studie stavby a dále projekt v úrovni územního řízení, CD ve formátu PDF a DWD předáno nebylo. V březnu 2017 zpracoval žalovaný [číslo] dodatek [číslo] 2017 projektu pro územní řízení. Dne 28. 5. 2010 byla v zastoupení žalobce na Magistrát města Karlovy Vary, Úřad územního plánování a stavebního úřadu (dále jen„ stavební úřad“) podána žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [obec], [ulice] – bytového domu [příjmení] [jméno]“ na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice (dále jen„ stavba“). Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 7. 2010 sp. zn. [spisová značka] [číslo] byla žalobci povolena výjimka z ust. § 25 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen„ vyhláška“) pro„ stavbu“ na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice ohledně odstupové vzdálenosti mezi navrhovanými bytovými domy (právní moc 28. 8. 2010). Dne 18. 2. 2012 byla v zastoupení žalobce podána u stavebního úřadu další žádost o povolení výjimky z § 25 odst. 4 vyhlášky pro umístění stavby ve vztahu k výškovým limitů pater projektované stavby a odstupové vzdálenosti podle územního plánu města Karlovy Vary. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. [číslo] [spisová značka] byla povolena výjimka o umístění stavby ve vztahu k sousedním nemovitostem, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen„ odvolací stavební úřad“) ze dne 20. 3. 2013, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Dne 20. 12. 2013 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 4. 6. 2014, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o. u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 31. 8. 2015, č. j. 30A92/2014-61 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 11. 7. 2016 sp. zn. [spisová značka] [číslo], č. j. [číslo] [spisová značka] povolena opětovně výjimka z ust. § 25 odst. 4 vyhlášky o umístění stavby ve vztahu k sousedním nemovitostem, toto rozhodnutí bylo z části změněno a z části potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka]. Dne 14. 11. 2017 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 19. 6. 2018, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o., MUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30A200/2018-190 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Dne 5. 5. 2021 zaslal stavební úřad žalobci výzvu k odstranění a doplnění nedostatků žádosti o vydání územního rozhodnutí ve lhůtě do 1. 10. 2021. Dne 4. 1. 2021 a 9. 5. 2021 zaslal žalobce žalovaným e-maily obsahující výzvu k odstranění vad v projektové dokumentaci. Dne 30. 6. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] písemnou výzvu k odstranění vad dokumentace pro územní rozhodnutí s tím, že pokud vady ve lhůtě 15 dnů neodstraní, žalobce uplynutím 15 denní lhůty od doručení výzvy od smlouvy odstoupí. Usnesením ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] stavební úřad zastavil územní řízení z důvodu neodstranění vad žádosti dle výzvy ze dne 5. 5. 2021. Dne 15. 11. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] výzvu k plnění – vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení. Dne 7. 12. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] odstoupení od smlouvy o dílo a zároveň předžalobní výzvu k vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. <b>4. Mezi účastníky byla sporná vadnost díla, tj. zda a jakými vadami mělo dílo trpět v době předání.</b> 5. Žalobce uváděl, že zadával žalovaným dílo tak, aby šlo o stavbu v maximálním možném rozsahu v souladu s předpisy. Žalobce žalovaným předal vyjádření stavebního úřadu opatřené v minulosti prostřednictvím realitní kancelář [právnická osoba], podle něhož mohla být v dané lokalitě postavena stavba o výšce až 10 pater. Žalovaní následně sami oslovili stavební úřad a v souladu s jeho aktuálním vyjádřením zpracovali studii na 8 pater, kterou následně přepracovali, stavbu snížili na 6 pater. V průběhu řízení u stavebního úřadu byla sice vydána celkem 2 pravomocná územní rozhodnutí o umístění stavby, obě rozhodnutí však byla zrušena rozsudky Krajského soudu v Plzni, mimo jiné z důvodu vad dokumentace pro územní řízení (DUR byla zhotovená v rozporu s územním plánem města Karlovy Vary a v rozporu s příslušnými právními předpisy). Vady spočívaly v překročení maximální zastavěnosti pozemku stanovené územním plánem (62,4 % oproti 60 % maximální zastavěnosti dle čl. 41a územního plánu), vadném výpočtu ozelenění pozemku (minimální ozelenění má být dle čl. 41a územního plánu 40 %), překročení limitu koeficientu podlažní plochy stanovené územním plánem (koeficient podlažní plochy ve výši 1,87 dle dodatku k DÚR z roku 2017, oproti 1,8 dle čl. 41a územního plánu), neřešení odstupu stavby od stavby bytového domu [adresa] (plánované stavby měly být ve vzdálenosti 14,5 m, ač dle § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. by to mělo 23 m), nezajištění podkladů potřebných pro vydání územního rozhodnutí v důsledku vyhotovení dodatku. V tomto směru odkazoval žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp., zn. 23 Cdo 5117/2009, podle něhož je vadným dílem projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, která nevyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavu, z nichž nebyla stavebním úřadem povolena výjimka, vadou díla je v takovém případě nesoulad projektové dokumentace s předpisy veřejného práva (stavebním zákonem). K prokázání svých tvrzení navrhoval důkaz výzvou k odstranění nedostatku podání ze dne 5. 5. 2021, rozsudky Krajského soudu v Plzni č.j. 30 A 200/2018-190 a 30 A 92/2014-61, námitky účastníka řízení v územním řízení ze dne 28. 4. 2021, které žalobce žalovaným zaslal jako přílohu předžalobní výzvy ze dne 9. 5. 2021. 6. 1 žalovaný uváděl, že dílo bylo provedeno řádně a dne 29. 4. 2011 bylo žalobci protokolárně předáno. Popíral žalobcem tvrzenou vadnost díla (projektová dokumentace pro územní rozhodnutí nevyhovovala obecným technickým požadavkům na výstavbu, z nichž nebyla stavební úřadem povolena výjimka) s tím, že žalovaní výjimku získali, avšak výjimka byla dodatečně zrušena rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 2015. Uváděl, že namítaná neexistence výjimky ve vztahu k budově [adresa] uplatněná ve správním řízení vlastníky budovy [adresa] nebyla výslovně uvedena ve vytčení vad ze dne 9. 5. 2021 ani v odstoupení od smlouvy, navíc nejednoznačnost výkladu vyhlášky ve vztahu k odstupové vzdálenosti k budově [adresa] vylučuje vědomost žalovaných o nutnosti podání žádosti o výjimku. Závazek zajistit právní moc územního rozhodnutí nebyl sjednán jako předmět díla, takový závazek naplňuje znaky smlouvy příkazní a žalovaní nemohou být odpovědní za výsledek, případný nedostatek právní moc nezpůsobuje vadnost díla. 7. 2. žalovaný namítal nesprávnost argumentace žalobce ohledně existence vad díla poukazem na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2020, sp. zn. 30 A 200/2018, neboť krajský soud přistoupil ke zrušení r