17 C 38/2023-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17.226,50 Kč podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 30. 8. 2021 z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa]. Dluh sestával z částky 4.213,97 Kč podle faktury [variabilní symbol], částky 2.112,53 Kč podle faktury [variabilní symbol], smluvní pokuty za předčasné ukončení 10.800 Kč podle vyúčtování [variabilní symbol] a smluvní pokuty 100 Kč podle vyúčtování [variabilní symbol]. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 30. 8. 2021 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavírána na dobu 30 měsíců s automatickou prolongací (o 24 měsíců) s tím, že přerušení dodávky elektřiny z viny žalovaného (zákazníka) zakládalo právo žalobkyně na smluvní pokutu v částce 400 Kč za každý (i započatý) kalendářní měsíc přerušení dodávky. Dále účastníci sjednali smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalovaného se splněním peněžité povinnosti podle smlouvy. Z potvrzení zahájení dodávky z 20. 9. 2021 vyplývalo, že žalobkyně zahájila dodávku elektřiny žalovanému do předmětného odběžného místa. 5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] z 7. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 4.213,97 Kč (z toho 100 Kč byla smluvní pokuta za prodlení s platbou zálohy na říjen 2021) se splatností 27. 12. 2021. Z faktury [číslo] z 23. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2.112,53 Kč se splatností 14. 2. 2022 (a smluvní pokutu 100 Kč, která nebyla v tomto řízení uplatňována). 6. Z oznámení o ukončení smlouvy z 23. 1. 2022 soud zjistil, že došlo k ukončení smlouvy z důvodu účinnosti změny dodavatele ve prospěch jiného obchodníka. Žalobkyně odstoupila od smlouvy pro nemožnost plnění. Z komunikace obchodníků a OTE soud zjistil, že k 18. 1. 2022 došlo k ukončení dodávky elektřiny žalobkyní pro žádost nového obchodníka o evidenci změny dodavatele. Z vyúčtování smluvní pokuty z 20. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala částku 10.800 Kč se splatností 31. 1. 2022 s ohledem na 27 měsíců, po které nemůže být dodávána elektřina žalovanému. Z vyúčtování smluvní pokuty z 21. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uplatila smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením faktury [variabilní symbol]. 7. Žalobkyně vyzývala žalovaného dopisem z 24. 4. 2022 k dobrovolnému zaplacení dluhu před podáním žaloby s tím, že dopis byl odeslán poštou žalovanému 26. 4. 2022. Upomínka byla opakována žalobkyní dopisem z 4. 10. 2022. 8. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 10. Podle § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 100 Kč za každé prodlení žalovaného se zaplacením peněžité platby a dále 400 Kč měsíčně za každý měsíc předčasného ukončení (přerušení) odběru z viny žalovaného. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.226,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Protože žalobkyně uplatňuje svá práva u zdejšího soudu v nalézacím řízení v řádech stovek věcí (konkrétně 1 049 věcí, z toho se asi ½ týká nalézacích řízení, a nepochybně uvedený rozsah je znásoben v řízení u dalších soudů prvního stupně) a protože srovnání jednotlivých žalob vede k závěru o minimalizaci administrativního a odborného vkladu (žaloby jsou strukturovány způsobem, který svědčí pro využívání výpočetní techniky při sestavování žalob), soud uzavřel o formulářovém charakteru uvedené věci.