18 C 160/2023-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 78 475,20 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, jak je uvedeno v žalobě. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se v řízení nevyjádřila, skutková tvrzení nerozporovala. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 22. 10. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se věřitel zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky za účelem financování předmětu kupní smlouvy uzavřené žalovanou s prodejcem, žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 212 758 Kč, dohodnuté splátky nehradila řádně přes upomínky, věřitel dopisem z 10. 8. 2022 úvěr zesplatnil, zůstala neuhrazena pohledávka v žalované výši. Žalovanou nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu. V souladu s ustanovením § 2395, § 2048 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikly právní vztahy, jejichž právním důvodem vzniku byly předmětné smlouvy o úvěru, přičemž žalovaná porušila své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěry zesplatnil, vyzval žalovanou k plnění sjednaných smluvních pokut, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 692,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 475,20 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 680 Kč ve výši 2 872,80 Kč.