18 C 188/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 110 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 12. 2022 dohodu o financování (dále jen " Dohoda), kterou žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč (dále jen "Finanční prostředky"). Dohodou byl navíc sjednán poplatek za poskytnutí Finančních prostředků ve výši 1 500 Kč za měsíc a jednorázový aktivační poplatek za odklad ve výši 1 500 Kč, tedy celková dlužná částka tvořila 110 500 Kč, rozložená Dohodou do celkem šesti splátek. Jelikož nebyla v pořadí první splátka sjednaná Dohodou ve výši 3 000 Kč splatná 24. 1. 2023 uhrazena, zaslala žalobkyně žalovanému dne 11. 2. 2023 oznámení o zesplatnění dluhu, kterým informovala žalovaného o využití svého práva plynoucího z Dohody a zbývající dlužnou částku okamžitě zesplatnila. Dále žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky ve výši 110 500 Kč. Jelikož žalovaný na toto nijak nereagoval a do dnešního dne neuhradil z dlužné částky ničeho, zaslala žalobkyně žalovanému dne 10. 3. 2023 předžalobní výzvu. S ohledem na prodlení žalovaného požaduje navíc žalobkyně zaplacení smluvního úroku z prodlení z dlužné částky dle Dohody, a to ve výši 0,3 % denně od druhého dne po splatnosti, tj. od 2. 3. 2023, až do úplného zaplacení dlužné částky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů, a to dohoda o financování ze dne 21. 12. 2022, potvrzení o provedení odchozí platby, oznámení o zesplatnění ze dne 11. 2. 2023 a předžalobní výzva ze dne 10. 3. 2023 byl zjištěn skutkový stav shodný se skutkovým stavem popsaným v žalobě. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. V daném případě žalobkyně úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit ve smluvené lhůtě včetně sjednaných poplatků. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy řádně splatit úvěr ve lhůtě splatnosti nesplnil. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 619,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 110 500 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 520 Kč ve výši 3 679,20 Kč.