18 C 72/2023-49 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 480 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 10. 2021 Smlouvu o členství, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky členství. Smlouvou bylo žalované poskytnuto členství v 2020 [příjmení] [jméno] + [anonymizováno], a to na dobu 12 měsíců od uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit měsíční členské poplatky ve výši 790 Kč po dobu trvání smlouvy. První poplatek byl splatný dne 7. 10. 2021 a každý další pak vždy k 25. dni v měsíci. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaná uhradila členský poplatek 790 Kč za říjen 2021 a dále již poplatky za období 11-12 2021, 1-10/2022 neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů, smlouvy o členství ze dne 7. 10. 2021, rozpisu nedoplatků a výzvy k úhradě ze dne 15. 10. 2022, zjistil soud skutkový stav shodný se skutkovým stavem popsaným v žalobě. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2048 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu vznikla porušením utvrzené povinnosti škoda. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena tzv. nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku Smlouva byla sjednána na dobu určitou. Povinnost žalované byla dle platné smlouvy platit žalobkyni částku 790 Kč měsíčně za členství. Termín splatnosti částky byl dohodnut. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky nikoli 9 480 Kč, nýbrž 8 690 Kč. Z žaloby i předpisu plateb a nedoplatků vyplývá, že za dobu 12 měsíčního členství uhradila členský poplatek ve výši 790 Kč 1x, a to za říjen 2021. Dalších 11 měsíců nehradila ničeho. Jedná se zjevně o početní chybu, když 11 x 790 Kč 8 690 a nikoli 9 480. Částku 9 480 Kč měla žalovaná uhradit za všech 12 měsíců celkem, za říjen 2021 však členský příspěvek uhradila. Co do částky 790 Kč soud tedy žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 480 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.