11 C 132/2023-195 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 138 962,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce a žalovaná byli druh a družka, přičemž žili ve společné domácnosti spolu s jejich nezletilou dcerou [jméno] [příjmení] až do měsíce srpna 2019. V roce 2015 se účastníci dohodli na tom, že si pořídí společné bydlení, konkrétně nemovité věci: pozemek parc.č. st. 135 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova [adresa] (rodinný dům), a pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost), vše evidováno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary, na [list vlastnictví] pro katastrální území Suchá u Nejdku, část obce Suchá, obec Nejdek (dále též jen„ nemovitosti“). Jelikož účastníci nedisponovali peněžními prostředky na koupi nemovitostí, dohodli se na tom, že nemovitosti koupí do spoluvlastnictví (každý ze spoluvlastníků nabude podíl ve výši ideální ½) s tím, že kupní cena ve výši 2 230 000 Kč bude uhrazena z části z peněžních prostředků žalobce (ve výši 340 000 Kč), a zbytek (ve výši 1 890 000 Kč) z úvěru, který bude poskytnut peněžním ústavem žalobci. Účastníci se dále dohodli, že takto vzniklý dluh budou následně společně splácet až do úplné úhrady, a to ve lhůtách, ve výši a způsobem uvedeným ve smlouvě o úvěru, přičemž každý z účastníků uhradí ½ dluhu ze smlouvy o úvěru včetně jeho příslušenství. V souladu s uvedenou dohodou účastníků uzavřel žalobce smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], dle které se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr v celkové výši 1 890 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr bance splácet spolu s dohodnutým smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Dluh ze smlouvy o úvěru od ukončení společného soužití účastníků, tedy od srpna 2019, doposud splácí bance žalobce, přičemž žalovaná uhradila pouze částku celkem ve výši 27 000 Kč. Za období od 1. 8. 2019 do 31. 3. 2023 měla žalovaná uhradit žalobci na její podíl na dluhu ze smlouvy o úvěru celkovou částku ve výši 170 462,80 Kč (1/2 z částky 340 925,60 Kč). Žalobce měl tedy z titulu uvedené dohody účastníků o úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru za žalovanou pohledávku ve výši 143 462,80 Kč. Žalobce dopisem ze dne 23. 3. 2023 vyzval žalovanou k úhradě této částky nejpozději do 7. 4. 2023. Následně žalovaná uhradila dne 14. 4. 2023 žalobci na pohledávku žalobce (z titulu dohody účastníků z roku 2015 ve výši 143 462,80 Kč) částku 4 500 Kč. Žalobce má tedy za žalovanou pohledávku ve výši 138 962,80 Kč, která je splatná a která sestává z neuhrazených splátek dluhu žalovanou za období listopad 2019 až listopad 2022.2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou, neoprávněnou a navrhla, aby ji soud v celém rozsahu zamítnul. Za nepravdivé označila tvrzení žalobce, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o tom, že z úvěru poskytnutého smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo: [číslo] budou účastníci společně zavázáni. Předmětné nemovité věci byly zakoupeny na základě kupní smlouvy do podílového spoluvlastnictví účastníků, každého k ideální polovině (žalobce takto nechal tuto ideální část na žalovanou napsat, bylo to jeho rozhodnutí a z důvodu citové náklonnosti, aby zde rodina s dítětem žila), po celou dobu společného soužití pak žalovaná hradila a hradí náklady spojené s užíváním nemovitostí de facto dodnes (vyjma v minulosti zajištění otopu nemovitostí), i když žalobce tyto nemovitosti v předmětném období dle jeho libosti denně užíval, užívá, někdy zde trávil (tráví) čas do večera, každých 14 dní zde trávil a tráví celý víkend, nemovitosti využívá pro své podnikání a v ložnici má zřízenou kancelář. Zdůraznila, že neexistuje žádný společný dluh, ze závazku vůči bance je zavázán výlučně žalobce. Dle žalované není pravdivé ani tvrzení žalobce, že od měsíce srpna 2019 spolu nežijí, účastníci se definitivně rozešli až v září 2022. Žalovaná se domnívala, že mezi účastníky panuje dohoda v tom směru, že si ničeho za minulost nedluží. Konstatovala, že financovala veškeré náklady spojené s nemovitostmi a náklady na provoz společné domácnosti a s ohledem na tuto skutečnost byla přesvědčena o tom, že její podíl na pořízení nemovitostí je neoddiskutovatelný a dohodnutý, že žalobce toto v budoucnosti nijak nebude sporovat. Od září 2022 (kdy se žalovaná s žalobcem definitivně rozešla dle jejího mínění) žalovaná hradí dobrovolně částku ve výši 4 500 Kč na hypotéku, protože žalovaná po rozchodu účastníků nadále ve společném rodinném domě bydlela a bydlí společně s nezletilou dcerou účastníků. Současně jí to bylo doporučeno orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Z právní opatrnosti pak žalovaná namítla promlčení ½ splátek na hypotéce, a to za období od srpna 2019 do března 2020 včetně. Dále uplatnila (opět z opatrnosti) námitku započtení a v průběhu řízení doplňovala svoji obranu o další námitky započtení.3. Vzhledem k tomu, že žalobce je občanem Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve otázkou své pravomoci, resp. mezinárodní příslušnosti. Ta je v tomto případě dána bydlištěm žalované na území České republiky (srov. č. l. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/).4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 20. 3. 2015 reg. číslo: [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ banka“), a žalobcem jako dlužníkem. Účastníky této smlouvy tedy byly pouze banka a žalobce. Žalovaná jako spoludlužník (ani případně jako ručitel) ve smlouvě nefigurovala. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr za sjednaných podmínek v celkové výši 1 890 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství úvěru za stanovených podmínek. Žalobce se zavázal, že poskytnutý úvěr bude použit výhradně za účelem nákupu nemovitostí: budova [adresa], jež je součástí pozemku parc.č. st. 135, vše v části obce Suchá, pozemek parc. č. st. 135, jehož součástí je budova [adresa], pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobce se zavázal splácet úvěr ve formě anuitních splátek vždy 20. den každého měsíce, v předpokládané výši 7 360,20 Kč, ze svého účtu č. [bankovní účet]. Žalobce byl tedy dlužníkem z této úvěrové smlouvy výlučně zavázaným.6. [právnická osoba], dopisem ze dne 7. 12. 2023 soudu sdělila, že hypoteční úvěr reg. [číslo] je splácen inkasním způsobem z účtu č. [bankovní účet], že ke dni 20. 3. 2020 se změnila výše sazby hypotečního úvěru, z důvodu uplynutí doby fixace, z původních 2,39 % p.a. na 4,19 % p.a.7. Z kupní smlouvy ze dne 21. 3. 2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] jako prodávajícími na straně jedné a žalobcem a žalovanou jako kupujícími na straně druhé, kdy každý kupoval spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ vzhledem k celku předmětu převodu. Předmětem smlouvy byl prodej nemovitostí za kupní cenu 2 230 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 340 000 Kč měla být uhrazena z vlastních prostředků k rukám strany prodávající v hotovosti, zbývající část kupní ceny ve výši 1 890 000 Kč měla být uhrazena bezhotovostním převodem z úvěru poskytnutého straně kupující od banky.8. Z výpisu z nahlížení do katastru nemovitostí - [list vlastnictví], katastrální území Suchá u Nejdku, soud zjistil, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý je vlastníkem podílu ve výši ½.9. Z přehledu splátek dluhu ze smlouvy o úvěru se podává, kolik činily jednotlivé splátky od listopadu 2019 do února 2023. Od listopadu 2019 do března 2020 činila splátka 7 455,50 Kč, poté 9 073,60 Kč měsíčně.10. Z komunikace v platformě WhatsApp mezi účastníky ze dne 8. 7. 2019 vyplývá, že žalobce vyzýval žalovanou, aby opustila rodinný dům účastníků s tím, že vymění zámek. O tvrzené dohodě z roku 2015 se zde nehovoří.11. Z komunikace v platformě WhatsApp mezi účastníky ze dne 20. 4. 2020 se podává, že žalobce sděloval žalované, že 5 let platil úvěr na rodinný dům on s tím, aby následujících 5 let tento úvěr tedy platila žalovaná. Žalovaná reagovala mimo jiné tak, že uváděla, že ona platila zálohy ne elektřinu, pojištění domu, internet, televizi a náklady týkající se potřeb nezletilé dcery. Tvrzené dohoda z roku 2015 zde zmiňována není.12. Z komunikace v platformě WhatsApp mezi účastníky v září roku 2022 soud zjistil, že žalobce tvrdil, že rodinný dům splácí sám, že žalovaná se tázala, zda má žalobci posílat peníze na jeho účet, a následně konstatovala, že peníze již poslala. Opět zde není zmínka o žalobcem tvrzené dohodě z roku 2015.13. Stejně tak z ostatní předložené komunikace v platformě WhatsApp mezi účastníky soud zjistil, že se zde nikde nehovoří o žalobcem tvrzené dohodě z roku 2015 o tom, že by žalovaná měla splácet půlku splátek hypotéky ve výši a způsobem stanoveným v úvěrové smlo