11 C 428/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částek uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb (vyúčtování) za odběr elektřiny v odběrném místě nacházející se pod adresou: [adresa žalovaného]. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli dne 26. 2. 2021 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Uvedenou smlouvou se původní věřitel zavázal dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby (ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyfakturoval nedoplatek na shora uvedených platbách za období od 6. 3. 2021 do 17. 3. 2021 fakturou [číslo] v částce 1 938,24 Kč se splatností dne 6. 4. 2021 a za období od 18. 3. 2021 do 13. 8. 2021 fakturou [číslo] v částce 9 173,88 Kč se splatností dne 7. 9. 2021 (z faktur [číslo] ze dne 19. 3. 2021 a [číslo] ze dne 24. 8. 2021). Žalovaný z tohoto titulu (titulů) ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně jejích dodatků má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil ke dni 21. 7. 2023 (viz potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 10. 8. 2023) pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení na žalobkyni (oznámeno žalovanému dopisem ze dne 3. 8. 2023). Žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu dopisem ze dne 3. 8. 2023, odeslaným téhož dne (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku). 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Původní věřitel pohledávky za žalovaným následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno, aktivní legitimace žalobkyně v předmětné věci je tak dána. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě (přičemž žalovaný byl po celou dobu řízení procesně pasivní), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 112,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně uplatnila (jen) u zdejšího soudu žaloby v řádech stovek případů (téměř tisíc věcí, z toho ½ je nalézací řízení a z toho nadpoloviční většina žalob na zaplacení dluhu z dodávky elektřiny a/či plynu). Srovnání jednotlivých žalob svědčí pro minimalizaci odborného a administrativního nákladu na sestavování žalob (zřejmě za využití výpočetní techniky). Soud tedy považoval žalobu za tzv. formulářovou a přizpůsobil tomu způsob výpočtu odměny za právní zastoupení.