12 C 274/2024-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacení kupní ceny ve výši 19 372,10 Kč za dodané zboží vyúčtované fakturou níže uvedenou a dále nezaplacení dluhu ve výši 6 723 Kč, který žalovaný písemně dne 14. 4. 2022 uznal a zavázal se jej zaplatit do 29. 4.2022.Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z faktury č. , číslo, ze dne 16. 12. 2021 splatné dne 20. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 19 372,10 Kč za náhradní díly k vozidlu značky BMW Z4 dle dodacích listů č. , číslo, a č. , číslo, .Z listiny ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný z dluhu ve výši 16 723 Kč zaplatil hotově do pokladny žalobkyně částku 10 000 Kč a zbytek ve výši 6 723 Kč se zavázal zaplatit do 29. 4. 2022.Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu.Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ust. 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval.Podle ust. 1970 o.z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 727,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 044 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 095,10 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 350 Kč ve výši 1 333,50 Kč.