12 C 353/2023-6 — Okresní soud v Karlových Varech

Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé, a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé netvoří manželské společenství, nežijí spolu po dobu 18 měsíců, každý z nich má již zajištěno své bydlení, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. S ohledem na shodná stanoviska obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Jelikož byly splněny podmínky ustanovení § 755, soud návrhu vyhověl. Za hlavní příčinu rozvratu manželství účastníků soud považuje úplné citové odcizení v důsledku zcela odlišných názorů na způsob vedení společného života. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).