15 C 191/2023-29 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla [číslo] umístěného v odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], v bytové jednotce [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalované]. Uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně coby provozovatele distribuční soustavy, bylo v odběrném místě v označeném bytě, jenž je ve vlastnictví žalované, osazeno za účelem měření spotřeby plynu, obchodník s plynem podal u žalobkyně požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu„ ukončení s demontáží plynoměru“, s požadovaným datem ukončení 23. 3. 2023. [příjmení] žalobkyně o demontáž zařízení byly marné, žalovaná demontáž neumožnila. Žalovaná tak v nemovitosti na adrese uvedeného odběrného místa zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, přičemž k tomuto zařízení nedisponuje žalovaná žádným věcným právem. 2. S ohledem na skutečnost, že je žalovaná neznámého pobytu, byl jí soudem v souladu s ust. §29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník. 3. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v nemovitosti na adrese Odběrného místa. Žalovaná zaslala žalobci dne 24. 04. 2023 fotografii Plynoměru za účelem prokázání jeho aktuálního stavu. Dne 22. 03. 2023 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do Odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 23. 03. 2023. Žalobkyně se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažila provést demontáž Plynoměru. Žalovaná však v Odběrném místě jeho demontáž neumožnila, přestože k tomu byla výzvou ze dne 27. 03. 2023 a ze dne 19. 05. 2023, vyzvána. Žalovaná byla ke zpřístupnění Plynoměru naposledy vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 07. 06. 2023 a ze dne 08. 06. 2023. Žalovaná však přes veškeré výzvy Plynoměr nezpřístupnila ani nevydala. 4. Podle § 71 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. 5. Podle § 71 odst. 6 věty první energetického zákona zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 6. Dle § 71 odst. 8 energetického zákona ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. 7. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. 8. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 71 odst. 8 energetického zákona instalovala vlastní měřící zařízení ve shora uvedeném odběrném místě. Protože v odběrném místě dochází k zakázanému neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1, 4 a 7 energetického zákona, má žalobkyně podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 téhož zákona právo omezit nebo přerušit distribuci plynu, což může fakticky učinit pouze odebráním měřicího zařízení, jehož je vlastníkem. Žalovaná však žalobkyni neumožnila přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, toto zařízení jí neoprávněně zadržuje, proto je žalobkyně oprávněna domáhat se vydání věci podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Ačkoliv žalovaná není oprávněna sama demontáž měřicího zařízení provést (§ 71 odst. 5 energetického zákona), je v tomto případě žaloba na vydání věci vhodným prostředkem ochrany práva žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012). K vydání dojde tak, že žalovaná umožní přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáž pověřenému zástupci žalobkyně, což vyplývá i z žalobního návrhu. Soud proto žalobě vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1.500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2.320 Kč, náhrady za promeškaný čas podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1.680 Kč.