17 C 4/2024-37 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, dlouhou dobu spolu nežijí a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství fungovalo necelý rok po jeho uzavření, poté manžel odešel od manželky s tím, že odchází za bratrem do Ruska. Manželka není s manželem dlouhodobě v kontaktu, nemá informace o jeho pobytu.2. Protože pobyt manžela není znám (a není ani vyloučeno, že pobývá v zahraničí), soud ustanovil k ochraně zájmů manžela opatrovnici z řad advokátů. Uvedená opatrovnice připustila, že se jí nepodařilo manžela kontaktovat a zjistit jakékoli informace o jeho stanovisku k rozvodu. Protože je však manžel cizincem, mohl by vést rozvod manželství k jeho poškození s ohledem na důvody pobytu manžela na území České republiky (sloučení rodiny). Uvedla, že je na manželce, aby prokázala, že manželé spolu skutečně dlouhodobě nežijí a že manžel je za rozvrat zodpovědný.3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:a. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v [adresa], jak je zřejmé z oddacího listu.b. Z manželství se nenarodily žádné děti, jak je zřejmé z centrální evidence obyvatel.c. Manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 21 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Uvedené zjištění bylo učiněno z čestných prohlášení, která manželka v řízení předložila (soud v tomto ohledu nepovažoval za potřebné provést výslech těchto osob jako svědků, protože manžel je nekontaktní, nezdržuje se na evidované adrese a na území České republiky není jeho pobyt zjistitelný; uvedené faktické skutečnosti podporují tvrzení manželky, že manželé nejsou v kontaktu a dlouhodobě spolu nežijí).4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 12. října 1982 (publikované vyhl. č. 98/1984 Sb., dále jen„ Smlouva“) jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Podle čl. 20 odst. 4 Smlouvy v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran.5. Soud se zabýval mezinárodní soudní příslušností (pravomocí) a dospěl k závěru, že mezinárodní soudní příslušnost svědčí soudům České republiky dle čl. 20 odst. 4 Smlouvy. Podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy je rozhodné právo České republiky (poslední společné bydliště bylo na území České republiky).6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.7. Z provedených důkazů má soud za to, že manželé spolu dlouhodobě nežití a že manžel o soužití s manželkou zájem nemá. S ohledem na dobu, před kterou došlo k ukončení soužití, nebyly splněny podmínky pro zachování manželství (ostatně případný pobyt žalovaného by takovým důvodem pro zachování manželství sám o sobě nebyl, ani kdyby manžel neodešel od manželky na neznámé místo bez informace o případném kontaktu). S ohledem na dobu odděleného žití manželů soud považuje manželství účastníků za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené s tím, že nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. Z ničeho, co v řízení vyšlo najevo, nevyplývá, že by manžel měl zájem o obnovení soužití a že by obsah tvrzení manželky nebyl pravdivý).8. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 a 2 o. z., návrhu bylo vyhověno. Jako příčinu rozvratu manželství soud konstatoval rozdílné názory účastníků na společné soužití.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”).