11 C 183/2025-27 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 12 253 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že přenechal na základě smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 24. 1. 2023 do nájmu bytovou jednotku [číslo] vymezenou v pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] postavená na pozemku parc. [číslo] zapsaná pro [katastrální uzemí], okres [okres], na [list vlastnictví] (dále jen„ bytová jednotka“). Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná neuhradila vyúčtování za období od 02/ 2023 do 09/ 2023 ve výši 12 253 Kč, splatné dne 20. 5. 2024. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak bezúspěšně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, po celou dobru řízení zůstala pasivní.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne 24. 1. 2023 nájemní smlouvu na dobu neurčitou od 1. 2. 2023, na jejímž základě přenechal žalované k užívání bytovou jednotku a žalovaná se zavázala za užívání bytové jednotky platit nájemné ve výši 9 500 Kč a paušální částku za služby spojené s užíváním bytové jednotky ve výši 1 500 Kč měsíčně splatné vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce. Mezi účastníky bylo dále sjednáno, že pronajímatel je oprávněn provést vyúčtování paušálních plateb služeb dle skutečné spotřeby v případě, že náklady na skutečnou spotřebu za rok přesáhnou o 3 000 Kč uhrazené paušální platby za tento rok (ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 1. 2023). Žalobce provedl vyúčtování služeb za období od 02/ 2023 do 09/ 2023, kde celkový nedoplatek činil 12 253 Kč (když na zálohách bylo zaplaceno celkem 10 500 Kč a celkové náklady na služby činily 22 753 Kč), splatnost nedoplatku byla stanovena nejpozději do 20. 5. 2024 (z Protokolu o vyúčtování služeb za období 2023 – 2023, poštovního podacího archu ze dne 30. 4. 2024). Žalovaná nedoplatek žalobci neuhradila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2024 (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 11. 2024 včetně poštovního podacího archu z téhož dne).6. Soud posoudil věc po právní stránce následovně:7. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.9. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu v souladu s ustanovením § 2201 o. z. ve spojení s ustanovením § 2235 o. z. a následujících. Jelikož se žalovaná v nájemní smlouvě zavázala zaplatit vyúčtování paušálních plateb služeb dle skutečné spotřeby v případě, kdy celkové náklady na skutečnou spotřebu za rok přesáhnou o 3 000 Kč uhrazené paušální platby za tento rok, k čemuž v daném případě došlo, je povinna zaplatit žalobci dlužné vyúčtování služeb za období 02/ 2023 až 09/ 2023 ve výši 12 253 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., má žalobce právo na zaplacení dlužné částky, jakož i právo požadovat zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši, jež je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti, tedy ode dne 21. 5. 2024.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 314,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 253 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 210 Kč ve výši 1 304,10 Kč.