12 C 217/2025-46 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení svojí zákonné vyživovací povinnosti (mezi rodiči a dětmi) vůči žalované s odůvodněním, že již ukončila studium na střední škole, nepřipravuje se dále na své budoucí zaměstnání a je schopna sama se živit.Žalovaná k žalobě uvedla, že dne 16. 9. 2025 složila maturitní zkoušku, avšak považuje za „fér“, aby měla čas najít si nějaké zaměstnání nebo pokračovat ve studiu, o čemž ještě uvažuje. Souhlasila proto se zrušením výživného až ke dni 30. 11. 2025.Žalovaná v podání ze dne 26. 10. 2025 uvedla, že se nahlásila na úřad práce, avšak žije s matkou ve společné domácnosti, proto jí žádné dávky přiznány nebyly. Proto požaduje výživné ještě na 2 měsíce, aby měla šanci si zaměstnání najít, což není úplně jednoduché.Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 4. 2023, č. j. O P 309/2015-333 soud zjistil, že žalobci byla naposledy vyměřena vyživovací povinnost vůči žalobkyni ve výši 3 500 Kč měsíčně od 1. 7. 2022.Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobci jako otci svědčí vůči žalované jako dceři zákonná vyživovací povinnost ve výši 3 500 Kč, která byla naposledy upravena v této výši rozsudkem výše citovaným od 1. 7. 2022. Dne 16. 9. 2025 žalovaná úspěšně završila středoškolské studium s maturitou a tím též přípravu na své budoucí povolání, neboť dle svého tvrzení je hlášena na úřadu práce a hledá si zaměstnání.Podle ust. § 910 odst. 1, 2 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.Podle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v září úspěšně ukončila středoškolské studium s maturitou a nepřipravuje se již na své budoucí povolání. Pakliže se žalovaná registrovala na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, převzala svoji odpovědnost za svoji výživu. Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2306/2012 uvedl: „Totiž, teleologie § 85 odst. 1 zákona o rodině je zásadně postavena na myšlence člověka plně zodpovědného za svůj osud. Od okamžiku nabytí schopnosti sám se živit má dítě své příjmové poměry objektivně ve svých rukou, je "strůjcem svého štěstí". Záleží zpravidla jen na něm (na jeho píli aj.), v jakých majetkových poměrech bude žít; pokud v tomto ohledu aktivní nebude, negativní důsledky si ponese sám. Smyslem a účelem tudíž je, že pokud je dítě již objektivně schopno si samo své potřeby uspokojovat, bylo by nespravedlivé přičítat jeho event. pasivitu v této sféře k tíži jeho rodičů v tom smyslu, že by rodiče byli povinni nadále své dítě živit.“. Žalovaná je schopna sama se živit. Nelze přehlédnout, že žalovaná v září 2025 žádala výživné na měsíc říjen a listopad, avšak koncem října 2025 již žádá výživné aspoň na další dva měsíce, tj. na listopad a prosinec. Fakt, že žalovaná dosud nenašla pro sebe odpovídající zaměstnání, nemůže jít k tíži žalobce. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji účastníků nepřiznal, neboť jim žádné náklady řízení nevznikly.