29 C 122/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 39 510,79 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla dne 6.1.2016 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž součástí byly i úvěrové podmínky, přičemž žalovaný dle tvrzení žalobce stvrdil svým podpisem smlouvy, že byl s úvěrovými podmínkami seznámen a souhlasí s nimi. Dle tvrzení žalobce se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr 50 000 Kč splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 792 Kč měsíčně. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvy a to od 8.1.2016 v celkové roční úhrnné sazbě 3,74 %. Dle tvrzení žalobce celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 59 722 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil k 11.1.2019 a vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru. Na výzvu žalobce však žalovaný nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku a tak žalobce ke dni sepisu žaloby eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 39 510,79 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 34 356,79 Kč, poplatku za pojištění ve výši 165 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 4 659 Kč. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 6.1.2016 ve spojení s úvěrovými podmínkami a splátkovým kalendářem a výzvou ke splacení celého úvěru bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 792 Kč a splatil pouze částku 59 722 Kč, přičemž ze splátkového kalendáře je zřejmé, jakým způsobem žalobce započítával jednotlivé platby na jistinu, úroky, poplatky a pojištění. Podstatné je, že po zesplatnění celého úvěru dne 11.1.2019 žalovaný již nezaplatil ničeho a dluží nadále žalovanému částku 39 510,79 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 34 356,79 Kč, poplatků za pojištění ve výši 165 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut ve výši 4 659 Kč. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který žalovaný splatil pouze částečně, přičemž žalobce využil svého práva zesplatnit celý úvěr jednostranným úkonem – výzvou k doplacení úvěru, na což žalovaný již odpovídajícím způsobem nezareagoval a ničeho nezaplatil. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 3 759Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 581 Kč a 3 úkonů právní služby po 500 Kč dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.