29 C 94/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 269 895,43 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO] (v současné době [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena v písemné formě smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl též soubor obchodních podmínek a na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 96 pravidelných měsíčních splátek se splatností první splátky ke dni 15.1.2010 a každou další splátku vždy do 15 dne následujícího měsíce. Žalobce tvrdil, že celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 411,53 Kč, z níž částka ve výši 5 109,53 Kč připadala na jistinu a smluvní úrok z úvěru a částka ve výši 302 Kč připadala na úhradu pojistného. Celkově se tak žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku 519 506,88 Kč. Žalobce tvrdil, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,40 % ročně a sazba RPSN ve výši 14,6 % ročně. Dle tvrzení žalobce pro účely uzavřené smlouvy o úvěru byl právním předchůdcem veden úvěrový účet č. [bankovní účet] a výše žalované částky vyplývá dle tvrzení žalobce z úvěrové historie na uvedeném účtu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný závazek ze smlouvy vyplývající neplnil řádně a včas, byl úvěr na základě oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ke dni 12.9.2011 zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10.12.2012 mezi původní úvěrující bankou a [právnická osoba] [právnická osoba] došlo s účinností k 20.12.2012 k postoupení předmětné pohledávky na přechodného věřitele. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve výši 361 004,63 Kč a byla tvořena: nedoplatek jistiny ve výši 569 895,43 Kč, nedoplatek smluvního úroku z úvěru ke dni prohlášení úvěru za splatný ve výši 12 633,66 Kč, nedoplatek poplatků za uvedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 545 Kč, nedoplatek smluvní pokuty ve výši 77 664,86 Kč, nedoplatek zákonného úroku z prodlení ke dni prohlášení úvěru za splatný ve výši 265,68 Kč. Dále dle tvrzení žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce, z čehož žalobce dovozuje svoji aktivní věcnou legitimaci ve sporu. Jakkoliv žalobci dle algoritmu náleží nárok ve výši 478 938,25 Kč, tedy ve výši, v jaké byl na žalobce převeden. Žalobce neuplatnil postoupený nedoplatek smluvního úroku z úvěru ke dni prohlášení úvěru za splatný a dále neuplatnil další nároky a uplatnil částku, jejíž rozklad vypadá následujícím způsobem: nedoplatek jistiny ve výši 269 895,43 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 126 285,18 Kč, napočítaného za období od 20.12.2012 do 16.6.2016, kdy základem pro výpočet úroku byla nesplacená jistina úvěru ve výši 269 895,43 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 13,40 % ročně, zákonný úrok z prodlení ve výši 143 285,18 Kč za období od 20.12.2012 do 31.10.2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla nesplacená jistina úvěru ve výši 269 985,43 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby a to dne 20.12.2019, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s historií účtu téhož čísla vedeného u původního věřitele [právnická osoba]) bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva na částku 300 000 Kč s RPSN ve výši 14,6 % ročně s tím, že část splátky ve výši 302 Kč připadala na úhradu pojistného z titulu smlouvy o pojištění neschopnosti splácet. Zůstatek nesplacené jistiny, jak vyplývá z historie účtu, činil 269 895,43 Kč k datu 12.9.2011, kdy byl úvěr zesplatněn. Ze smluv o postoupení pohledávek z 10.12.2012 a následně 24.8.2018 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka dle úvěrové smlouvy přešla přes přechodného věřitele [právnická osoba] [právnická osoba] na žalobce, přičemž žalobce nadále požaduje částku, jejíž výši specifikuje v žalobním návrhu a ta vyplývá z transakční historie zmíněné shora. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který žalovaný nesplatil řádně a včas a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Předmětná pohledávka včetně příslušenství přešla na základě smluv o postoupení pohledávek na žalobce, což bylo doloženo listinnými důkazy – smlouvami o postoupení pohledávek a oznámením postoupení žalovanému. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a měl to být on, kdo by tvrdil a prokázal, že smlouva nebyla uzavřena, či že bylo zaplaceno více než žalobce tvrdí, avšak žalovaný své povinnosti tvrdit a prokazovat nedostál. Žalobě bylo proto jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 502 odst.1 obch.zák., tj. zák.č. 513/1991 Sb., neboť úvěrová smlouva byla uzavřena za dobu účinnosti uvedené právní normy. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 40 260 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 10 796 Kč a 2 úkonů právní služby po 9 380 Kč a 1 úkonu za 4 690 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.