§ 502 obchodní zákoník – Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 502 Obchodního zákoníku stanoví, že dlužník musí z vypůjčených peněz platit úroky, a určuje, jak se výše těchto úroků stanoví, pokud není sjednána nebo je sjednána v nepřípustné výši. Pokud si strany sjednají výši úroků, dlužník platí úroky v této sjednané výši. (§ 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Judikatura: na § 502 odkazuje 225 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
(2) V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud si strany sjednají výši úroků, dlužník platí úroky v této sjednané výši.
- Pokud sjednaná výše úroků překračuje zákonem povolenou hranici, dlužník platí úroky pouze do výše této nejvyšší přípustné hranice.
- Pokud úroky nejsou sjednány vůbec, nebo nejsou stanoveny zákonem či na základě zákona, dlužník platí úroky obvyklé, které v době uzavření smlouvy požadují banky v místě sídla dlužníka za úvěry.
- Není-li uvedeno jinak, sjednaná výše úroků se vztahuje na roční období.
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, že i když si strany sjednají úroky vyšší než přípustné, dlužník nemusí platit celou sjednanou částku, ale pouze úroky do výše zákonného limitu.
- Při sjednávání úroků je vhodné výslovně uvést, zda se jedná o roční úrokovou sazbu, aby se předešlo pochybnostem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 502
Jak soudy aplikují § 502
Vedle toho jí podle téhož ustanovení současně náleží i právo na úhradu úroků z poskytnutého nájemného, jehož výši určil odvolací soud postupem podle § 502 odst. 1 obch. zák. a které, jde-li o úrok z částky 14 198 648 Kč, přiznal žalobkyni (s poukazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3295/2009, a usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3077/11) již od okamžiku poskytnutí peněžních prostředků, tj. od 9. 6. 1995.
Oprávněný taktéž rozporoval názor odvolacího soudu, že smluvní úrok sjednaný v úvěrové smlouvě je pro svou neurčitou formulaci neplatný, protože v daném případě se užije dispozitivní právní úprava (§ 502 a § 503 obch. zák.), z níž vyplývá, že úrok se platí od doby poskytnutí peněžních prostředků a je počítán z poskytnutých peněžních prostředků.
Oprávněný taktéž rozporoval názor odvolacího soudu, že smluvní úroky sjednané v úvěrových smlouvách jsou pro svou neurčitou formulaci neplatné, protože v daném případě se užije dispozitivní právní úprava (§ 502 a § 503 obch. zák.), z níž vyplývá, že úrok se platí od doby poskytnutí peněžních prostředků a je počítán z poskytnutých peněžních prostředků.