12 C 295/2020-41 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 456,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 139,97 Kč od 6. 6. 2017 do zaplacení, z částky 140 Kč od 6. 7. 2017 do zaplacení, z částky 140 Kč od 6. 8. 2017 do zaplacení, z částky 36,14 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení a dále zaplacení částky 4 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřel dne 10. 3. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. V rámci smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacích zařízení, konkrétně zařízení STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY a zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA. Žalovaný řádně nehradil sjednanou cenu za pronajatá zařízení, tedy 140 Kč měsíčně, jež byla vyúčtována fakturou [číslo] splatnou 5. 6. 2017, ze které žalobkyně požaduje 139,97 Kč fakturou [číslo] splatnou 5. 7. 2017, ze které žalobkyně požaduje 140 Kč; fakturou [číslo] splatnou 5. 8. 2017, ze které žalobkyně požaduje 140 Kč; fakturou [číslo] splatnou 5. 9. 2017, ze které žalobkyně požaduje v důsledku dobropisu [číslo] pouze částku 36,14 Kč. S ohledem na opakovaná porušení povinností žalovaným, který nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, odstoupila [právnická osoba] od smlouvy, a to dopisem ze dne 10. 10. 2017. Žalovaný se dle všeobecných obchodních podmínek zavázal vrátit zapůjčená zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, to však neučinil. Protože žalovaný pronajatá zařízení nevrátil, je povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 4 000 Kč. Společnost [právnická osoba] následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. 2. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou zřízenou podle práva České republiky a žalovaný je státním občanem Maďarska. Pravidla soudní příslušnosti v tomto případě upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má poslední známé bydliště v České republice, a to na adrese [adresa žalovaného]. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své poslední známé bydliště. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. V řízení zůstal nečinný. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: že žalovaný se [právnická osoba] dne 10. 3. 2017 podepsal smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V ní byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacích zařízení, konkrétně zařízení STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY a zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA. Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, konkrétně fakturu [číslo] splatnou 5. 6. 2017 (nájem zařízení 140 Kč), fakturu [číslo] splatnou 5. 7. 2017 (nájem zařízení 140 Kč), fakturu [číslo] splatnou 5. 8. 2017 (nájem zařízení 140 Kč) a fakturu [číslo] splatnou 5. 9. 2017 (v důsledku dobropisu nájem zařízení 36,14 Kč). Proto [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne 10. 10. 2017 od smlouvy. Žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek se zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 14 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčená zařízení nevrátil řádně a včas, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč za každé ze dvou zařízení. Společnost [právnická osoba] následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 7. Dle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. 8. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Mezi žalovaným a [právnická osoba] tedy byla uzavřena o smlouva poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v níž byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacích zařízení, které byly žalovanému poskytnuty. Žalovaný však řádně a včas nehradil nájemné, na které vzniklo [právnická osoba] právo. Společnost [právnická osoba] tedy od smlouvy odstoupila a žalovanému vznikla povinnosti obě zařízení vrátit. To však neučinil, načež mu vznikla povinnost uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč za každé zařízení. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 o. z. k postoupení na žalobkyni. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužné nájemné uhradil a zařízení vrátil, nebo že by uhradil smluvní pokutu. Netvrdil ani, že by tyto povinnosti zanikly na základě jiné skutečnosti, nebo vůbec nevznikly. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokátka žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod