13 C 76/2021-33 — Okresní soud v Liberci

Žalobkyně dne 21. 2. 2021 zahájila řízení o smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení žalovanému pronajatého zařízení, konkrétně set-top boxu/CA sériové číslo [anonymizováno] ve výši 5 000 Kč, které proti podpisu dne 10. 4. 2019 od žalobkyně žalovaný převzal v souvislosti s uzavíranou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Tvrdila, že na základě smlouvy poskytovala službu televizního vysílání prostřednictvím internetu do 30. 11. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Podle článku 4.4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize měl povinnost žalovaný žalobkyni pronajaté zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Porušením této povinnosti vznikl žalobkyni nárok na uvedenou smluvní pokutu, k jejímuž zaplacení byl žalovaný vyzván žalobkyní i právním zástupcem, ale marně. Skutkově soud dospěl k závěru, že žalovaný sice 10. 4. 2019 podepsal smlouvu [číslo] ve které je uvedena smluvní pokuta 5 000 Kč, mj. i za nevrácení zapůjčeného koncového zařízení, v části smlouvy„ odevzdávaná zařízení“ jsou ale pouze prázdné kolonky pro název a typ a pro sériové číslo. Toto koresponduje s tím, že se ve smlouvě účastník zavazuje provést samoinstalaci technického zařízení s tím, že toto mu bude doručeno až následně zásilkou. Její nepřevzetí se pak považuje za odepření součinnosti k plnění smluvních závazků žalobkyně. Smlouva tedy nedokládá převzetí zařízení, jak bylo žalobkyní tvrzeno, a žádný jiný důkaz nabídnut nebyl, jednání se žalobkyně neúčastnila, tj. nemohla být ani dodatečně v tomto směru vyzvána a poučena. Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovanému výše uvedené zařízení bylo skutečně předáno, když v připraveném textu smlouvy potvrzující odevzdávaná zařízení žádná uvedená nejsou, a není tak smlouvou doloženo, jak tvrdila žalobkyně, převzetí zařízení. Za těchto okolností nemůže být žalobkyně úspěšná s nárokem na pokutu za porušení povinnosti je vrátit podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Další důkazy již nebyly prováděny, neboť by na výsledku nemohly ničeho změnit, a stejně tak odročení. Pokud se žalobkyně domáhala poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), toto se uděluje při jednání, kterého se sama rozhodla neúčastnit, čímž se výhody poučení vzdala. S jeho koncem pak nastala i zákonná koncentrace řízení a nově by již ani uvádět novoty a činit další návrhy nemohla, odročování tedy nemá žádný smysl. V řízení byl úspěšný žalovaný, kterému žádné náklady nevznikly, proto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nebyly nikomu přiznány.