18 C 236/2020-69 — Okresní soud v Liberci

1. Žalováno ve věci bylo [datum] s tím, že byla žalovaným žalobci dána shora označená výpověď a výpovědní důvody jednak nejsou naplněny a jednak výpověď je neperfektní, neboť chybí skutkové vymezení výpovědních důvodů. Pokud pak jde o potřebu pro příbuzného, tak jde o syna žalovaného, který pokud v současné době sice má šestiměsíční nezletilé dítě a žalovaná strana trvdí, že se potřebuje do předmětné nemovitosti nastěhovat, tak toto nezakládá uplatněný výpovědní důvod. 2. Ze strany žalované bylo navrženo žalobu zamítnout s tím, že výpovědní důvod je naplněn. Syn žalovaného, pro kterého předmětný byt je potřeba, chce dům po rodičích žalovaného, kde bydlí, rekonstruovat, rekonstrukce s ohledem na svoji povahu musí probíhat v nepřítomnosti rodiny syna žalovaného a to zejména s ohledem na šestiměsíční dítě v rodině, a proto potřebuje žalovaná strana byt, kde bydlí žalobce, aby mohla být dokončena rekonstrukce. 3. Soud se zabýval poměrně podrobně skutkovými okolnostmi případu, které strany v řízení uplatňovaly, tzn. otázkou, jak došlo k nabytí vlastnického práva k předmětnému bytu žalovaným, když žalobce mu jej daroval. Jaký byl vývoj vzájemných vztahů, tedy jestli výpověď zejména je či není v souladu s dobrými mravy, v této souvislosti - jak bylo či nebylo placeno nájemné, jestli bylo nebo nebylo zvyšováno, zda byla či nebyla provedena rekonstrukce předmětného bytu ze strany žalované, zda toto mělo či nemělo být spláceno žalobcem straně žalované, byly stranami vneseny otázky týkající se bydlení širší rodiny žalovaného a jeho rodinných příslušníků, kdy se dá v podstatě shrnout, že v [obec] jsou v blízké pozemkové souvislosti [anonymizováno] domy vedle sebe, kdy v jednom bydlí žalovaný s manželkou, druhý novostavba postavili pro rodiče manželky žalovaného a ve třetím bydlí rodina syna žalovaného, tedy [jméno] [celé jméno žalovaného], který zde bydlí asi [anonymizováno] roky a bydlí zde s přítelkyní, jejími dvěma dětmi, kterým je [anonymizováno] a [anonymizováno] let a s přítelkyní má [anonymizováno] a [anonymizováno] dceru. Tento dům byl již částečně zrekonstruován v podkroví a celá rodina bydlí v [anonymizováno] v přízemí, kdy velikost tohoto [anonymizováno] by v podstatě odpovídala předmětnému bytu užívaného žalobcem. Soud na tomto místě může učinit předběžný dílčí závěr, že výpověď, resp. hmotněprávní důvody výpovědi by na základě provedeného dokazování byly shledány neboť, jak blíže bylo zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy [anonymizováno] žalovaného, pro kterého je byt žalobce požadován, je zde částečně provedena rekonstrukce, ale aby tato rekonstrukce mohla být dokončena, zejména, aby mohly být provedeny podlahy, podhledy, omítky, tak je potřeba dům uvolnit, rekonstrukce nemůže probíhat za přítomnosti [anonymizováno] syna svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], a žalovaný tedy potřebuje byt užívaný žalobcem pro svého [anonymizováno], aby tento mohl dokončit rekonstrukci. Tedy soud dospěl k předběžnému závěru, že zde uvedené skutečnosti jsou, resp. je jimi naplněn výpovědní důvod, který byl v předmětné výpovědi shora označené uplatněn a to je důvod podle § 2288 odst. 2 písm. b) OZ, podle kterého, jak uvádí zákon, pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době v případě, že potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Tento důvod a pouze tento důvod je ve výpovědi také uveden, tzn. ve výpovědi je doslova uvedeno, že žalovaný nezbytně potřebuje shora specifikovanou bytovou jednotku, která je předmětem nájmu pro zajištění bytových potřeb svých rodinných příslušníků. Nic dalšího ve výpovědi pokud jde o výpovědní důvod specifikováno není. 4. Soud bude tedy hodnotit pouze dva důkazy a tou je předmětná smlouva o nájmu bytu, která byla vypovězena. Tato byla uzavřena v parametrech tvrzení stran, kdy v tomto spor mezi stranami nebyl. Týká se předmětné bytové jednotky a je na dobu neurčitou. Dále bude blíže hodnocena předmětná výpověď, která již částečně hodnocena byla. Tato výpověď je z [datum], týká se předmětného bytu a odkazuje na uvedenou smlouvu, splňuje náležitosti podle § 2286 OZ, je doručena druhé straně, je písemná, jsou zde poučení o námitkách a možnosti podat žalobu, ale dle názoru soudu a touto argumentací se soud zabývat musí, pokud na ni upozornila právní zástupkyně žalobce, výpověď obsahuje nedostatečné skutkové vymezení výpovědního důvodu, kdy pouze vymezení citací zákonného textu dle níže uvedené judikatury nestačí. Právní zástupkyně strany žaloby odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1109/2009 a sp. zn. 26 Cdo 4548/2008, kdy v těchto rozsudcích byla neurčitost hodnocena, byla zde zmíněna minulá praxe, kdy dříve stačilo např. u výpovědi z důvodu neplacení nájemného obecně uvést, že nebylo placeno nájemné a nebylo nutné specifikovat, za které konkrétní měsíce. V současné době judikatura požaduje specifikaci konkrétních měsíců. Ve druhé věci pak bylo výpovědním důvodem neužívání, kdy ovšem toto ve výpovědi nebylo výslovně uvedeno, ale dalo se z ní dovodit z toho, že nájemce má jiný byt, resp. dům, který užívá a to v části výpovědi týkající se nutnosti nebo nenutnosti zajištění bytové náhrady, kde toto bylo uvedeno. Pokud jde o výpovědní důvod, tak právní úprava v § 2288 odst. 3 OZ, tak jako minulá úprava uvádí nutnost uvedení výpovědního důvodu. Dalo by se z tohoto textu odvodit, že by stačilo tento důvod popsat zákonným textem bez bližší specifikace a jak bylo zmíněno shora, v minulosti tento názor byl i nejvyšším soudem zastáván, tzn. byly uznávány výpovědi z důvodů neplacení nájemného, kde nebyly označeny konkrétní měsíce, ovšem současná judikatura Nejvyššího soudu ČR, na kterou poukázala strana žaloby, tento názor nezastává, tzn. za dané situace neobstojí výpověď, ve které výpovědní důvod bez bližší skutkové specifikace je uveden pouze slovy zákonného textu, a z tohoto důvodu bylo žalobě vyhověno, protože výpověď je v tomto smyslu neperfektní. Dalo by se pouze doplnit pokud jde o uvedené judikáty, že nejvyšší soud dále v těchto judikátech hovoří o výpovědi jako hmotně právním úkonu nebo o požadavku na určitost hmotně právních úkonů a podobně, kdy tyto skutečnosti není třeba blíže rozvádět a za uvedeného stavu není třeba blíže hodnotit další provedené důkazy, neboť jak uvedeno, výpověď sama o sobě byla soudem shledána jako neperfektní, neoprávněná a tedy neplatná. 5. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 AT a 2 paušály dle § 13 AT po 300 Kč a za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, celkem 6 600 Kč, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.